V jezírku u Vrbátek na Prostějovsku jsou nebezpečné sinice, které produkují jedovaté neurotoxiny. Potvrdily to rozbory vody, které nechala udělat obec poté, co zde minulý víkend po procházce okolo vody uhynul pes. Obec varuje, aby si lidé dávali velký pozor.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Mezinárodní tým výzkumníků a specialistů slaví úspěch u Hranické propasti. Nejhlubší zatopená jeskyně světa má od pondělí novou naměřenou hloubku 450 metrů, dna však vědci ani tentokrát nedosáhli. Aktuální technické možnosti robota firmy Unexmin Georobotics už dál nepustily. Dosavadní rekord překonal o 46 metrů.

Významný posun ve zmapování Hranické propasti zaznamenali speleologové na přelomu července a srpna. V nejhlubší zatopené jeskyni na světě probíhá průzkum s využitím robota, který podvodní prostředí zkoumá s využitím šesti kamer a sonarových paprsků. Detailní data získal přístroj z nadnárodní firmy do hloubky 200 metrů, došlo ale také ke komplikacím a pro vyspělé zařízení museli potápěči.

Za detailnějším poznáním hlubin Hranické propasti se vydá v tomto týdnu speciální robot z Maďarska. Prostory nejhlubší zatopené jeskyně na světě bude snímat do hloubky zhruba 200 metrů. Zaměří se také na zúžení neboli restrikci zvanou Mikádo, která je vstupem do další části propasti.

V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina dostala druhové jméno „stydlivá“.

Unikátní 3D mapu horní části Hranické propasti, nejhlubší zatopené jeskyně na světě, hodlají letos v létě dokončit experti z několika evropských univerzit ve spolupráci s jeskyňáři z Hranic. V příštím roce by chtěli pokračovat také pod takzvaným Mikádem, úzkým hrdlem, které je v hloubce 200 metrů.

Je to sice plevel, ale má budoucnost. Takový závěr vynesli odborníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, kde pěstují a zkoumají využití kopřiv pro potravinářství i jako krmivo pro zvířata. Podle expertů je otázka času, kdy dostane rostlina větší prostor v gastronomii.

Areál pro vzdělávání odborníků a současně i nová turistická zajímavost pro veřejnost. Nedaleko Plumlova na hranici vojenského újezdu Březina vznikne arboretum, tedy rozlehlá zahrada specializující se na dřeviny. První výsadbu plánují Vojenské lesy a statky ještě na letošní rok.

Slivovice, hruškovice, ale i pálenka z ananasu. Na mezinárodní soutěži ovocných destilátů Flora Košt Olomouc hodnotili odborníci přes 300 vzorků. Letošní 18. ročník podle nich potvrdil nárůst kvality produktů z řemeslných destilérek.