Před druhou světovou válkou žilo kromě početné menšiny Němců v českých zemích také velké množství Židů. S ekonomickým rozvojem na konci 19. století byla vystavěna řada elegantních synagog. Mezi nimi i krnovská synagoga, pod níž je podepsán významný místní architekt Ernst Latzel.

Olomouc se historicky řadila k největším německým městům na Moravě. Pařila mezi takzvané německé jazykové ostrovy obklopené českým venkovem. Dominance německého obyvatelstva byla zásadně narušena vznikem Velké Olomouce po 1. světové válce a definitivně skončila odsunem Němců po 2. světové válce.

První české ozbrojené povstání proti nacistickým okupantům se odehrálo 1. května 1945 v Přerově. Vzpoura místních obyvatel trvala sice jen několik hodin a měla tragické následky, významně se však zapsala do české historie.

Do druhé světové války byly české země multinárodním státem, ať už šlo o Korunou českou, habsburskou monarchii nebo Československou republiku. Konec soužití národů s odlišným jazykem napsaly hrůzy druhé světové války a důsledky největšího vojenského konfliktu v dějinách lidstva.

Přerov si dnes připomíná oběti masakru z roku 1945 na Švédských šancích. Potomci obětí se připojili ke sbírce na tři nové zvony do kostela sv. Vavřince v Přerově. Zvony smíření uctí oběti tohoto masakru, který se koncem druhé světové války odehrál nedaleko Přerova.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války jsou hromadné vraždy civilistů. Tyto barbarské činy páchaly německé síly i jim sloužící jednotky jiných národností ve všech okupovaných zemích. V Česku je nejhrůznějším příkladem těchto činů vyvraždění a vypálení středočeských Lidic, byly však desítky dalších případů. Jedním z nich je brutální vražda 19 mužů z osady Zákřov u Tršic na Olomoucku německými okupanty a rusky mluvícími kozáky v německých službách 20. dubna 1945.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.

Ve středu 27. června se mohl Olomoučanům na Ladově ulici v Olomouci naskytnout unikátní pohled. Kolem Mayovy vily v Hejčíně se totiž točil krátký dokument z 2. světové války a v ulicích se pohybovali komparzisté v dobových uniformách.

Přes čtyři metry vysoký kovový kříž byl odhalen a vysvěcen nedaleko Přerova na kopci zvaném Švédské šance, kde připomíná poválečný masakr 267 karpatských Němců. Odhalení kovaného kříže, kterému přihlížela více než stovka lidí z okolí i zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku, bylo součástí dnešní vzpomínkové akce v Přerově.