Olomouc rozšiřuje své zapojení do projektu třídění gastroodpadu, hnědé popelnice na zbytky z kuchyně jsou od září rozmístěné na 40 místech ve čtvrti Tabulový vrch. V úvodu října se rozbíhá také informační kampaň a doplňková služba pro občany v podobě doručování čtyř tisíc malých kbelíků, které lidé využít právě pro domácí vytřídění potravin a zbytků určených k vyhození.

Přerovská radnice pokračuje v obměně standardních kontejnerů v ulicích za velkokapacitní nádoby. V některých ulicích bylo pro umístění objemnějších odpadových nádob potřeba provést také stavební úpravy. Město čerpalo na pořízení nového vybavení výraznou dotační podporu a vyzdvihuje jednodušší logistiku svozu odpadu. Část občanů má se zaváděnou změnou problém, v jedné z ulic vznikla i petice.

Na meziroční nárůst nákladů na svoz a likvidaci odpadu reagují města a obce nejen v Olomouckém kraji navyšováním poplatků pro občany. Po Prostějovu a Jeseníku oznámili stejný krok také v Přerově. Ze třech okresních měst zde výsledná částka devíti set korun nejvyšší. Přesto bude přerovská radnice dál na klíčovou službu doplácet i ze svého rozpočtu.

O 144 korun se od příštího roku zvýší poplatek za odvoz a likvidaci odpadů v Jeseníku, nově občané zaplatí 840 korun. Město na severu Olomouckého kraje i po navýšení úhrady ze strany občanů bude odpadové hospodářství výrazně dotovat. Náklady vzrostou podle zástupců městského úřadu i kvůli navýšení sazby DPH.

Budování nové automatické dotřiďovací linky v olomouckých Chválkovicích zdárně pokračuje. Projekt Odpady Olomouckého kraje obdržel potřebné povolení EIA, že linka nemá negativní vliv na životní prostředí. Stát by měla kolem půl miliardy korun.

Zastupitelstvo Mostkovic poblíž Prostějova oznámilo stažení žádosti investora na změnu územního plánu pro zamýšlenou výstavbu odpadového centra. Proti budování zařízení určeného k plazmovému zplyňování odpadů se dlouhodobě hlasitě ozývají místní občané. Aktuální krok firmy ale nevnímají jako pozitivní zprávu a konec projektu.

Obce a města, jejichž obyvatelé nejlépe třídí komunální odpady, každoročně získávají ocenění O keramickou popelnici. Letos se na prvních příčkách umístila, mimo jiné, města Olomouc a Javorník. Lidé z Olomouckého kraje jsou podle statistik ve třídění odpadu v tuzemsku nejdůslednější.

Po dlouhém období diskuzí a příprav se rozsáhlý projekt společného odpadového hospodářství v Olomouckém kraji posouvá do klíčové etapy. Členské obce a města schválily zaslání prvního finančního příspěvku, což umožní zahájit přípravu potřebné dokumentace pro výstavbu moderní dotřiďovací linky v Olomouci. Ta má být technologickým jádrem celého záměru snížit množství materiálu odváženého na skládky. Takový je totiž požadavek legislativy pro následující roky. Jaký bude další postup přiblížil krajský radní pro oblast odpadového hospodářství Martin Šmída (Piráti), který je zároveň předsedou odpadového spolku, sdružujícího 72 menších obcí.

Čtyřicet až padesát tisíc tun odpadu ročně by mělo projít přes plánovanou dotřiďovací linku nového Odpadového centra v Olomouci. Záměr výstavby haly s potřebnou technologií nechávají olomoucké technické služby posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí – EIA. Linka díky své kapacitě poslouží i pro zpracování odpadu z dalších měst a obcí regionu.

V únoru potvrdilo vedení Prostějova záměr ukončit účast na společném krajském projektu nakládání s odpady, město upřednostní spolupráci se soukromou firmou. Podobnou variantu zvažuje i Přerov, podle primátora ale ještě nedošlo k definitivnímu rozhodnutí. Pro krajský záměr by odchod více než čtyřicetitisícového města znamenal zřejmě citelný finanční výpadek.