Odborníci v nové solární sušárně čistírenských kalů v Litovli na Olomoucku instalovali další zařízení, pomocí kterého se pokusí snížit zápach z provozu této technologie. Solární sušárna kalů byla v Litovli zprovozněna loni na jaře. Město do její stavby s pomocí dotace investovalo 119 milionů korun. Po zprovoznění si ale někteří obyvatelé z okolí začali stěžovat na výrazný zápach.

S příchodem letního období v Litovli znovu rezonuje téma nebývale nepříjemného zápachu, lidé si takřka každý den stěžují nejen na sociálních sítích. Smrad v ulicích malebných hanáckých Benátek může mít několik původců, ať už se jedná například o látky z cukrovaru nebo z nové sušárny kalů. Radnice si od všech firem vyžádala aktuální informace a situaci dlouhodobě aktivně řeší. Jenže podnětů od občanů zřejmě neubývá.

Nepříjemnosti spojené se silným odérem z nové sušárny čistírenských kalů řeší od loňského roku město Litovel. Obyvatelé si stěžovali na chvílemi až odporný smrad, který se linul z areálu na okraji Litovelského Pomoraví. Podle zástupců radnice a vodohospodářské společnosti byl problém v netypickém složení odpadního materiálu. Pomoci mají speciální míchadla a také průmyslové pohlcovače zápachu.

Kvůli postupně se zpřísňující legislativě investovala Litovel na Olomoucku do vybudování moderní sušárny čistírenských kalů, zařízení letos vstoupilo do testovacího provozu. Oproti původním předpokladům se ale ukázalo, že se z oblasti na okraji města šíří nepříjemný zápach. Situaci radnice řeší se specializovanou firmou.

Takřka 119 milionů korun investovalo město Litovel do dvojice rozlehlých hal pro solární sušení čistírenského kalu, strategická investice se dočkala slavnostního zprovoznění. Hlavní efekt takzvané hygienizace kalu nastane za slunečných letních dní, kdy se bude materiál ve dvou více než sto metrů dlouhých halách intenzivně vysušovat. Získaná sušina bude vhodná pro energetické využití.

Do plného provozu by měla v průběhu letošního roku vstoupit nová sušárna čistírenských kalů v Litovli. Jde o jednu z nejvýznamnějších investic města, stavba a technologie za přibližně 100 milionů korun je na území Moravy unikátní. Po testovacím období by mělo zařízení snižovat objem odpadního materiálu, který bude městská společnost dál prodávat například do cementárny.

Za svoz a likvidaci odpadu bude v roce 2025 nejvyšší poplatek z okresních měst Olomouckého kraje vybírat přerovský magistrát, zastupitelé zvýšili jeho hodnotu na tisíc korun na osobu za rok. Obdobně navyšují poplatek i další města, důvodem jsou rostoucí náklady. Ještě vyšší částku plánovala vybírat prostějovská radnice, nakonec sazbu upravila.

Obce a města v Olomouckém kraji řeší výši poplatků za odpadové hospodářství, které budou hradit občané podle stanovených pravidel v příštím roce. V Šumperku a Jeseníku zůstává hodnota na stejné úrovni, Olomouc připravuje mírné navýšení o 60 korun. Přerov chystá zvýšení poplatku o stokorunu. Nejvýrazněji vzrostou platby za odpady občanům Prostějova, kde je v plánu zdražení o 276 korun.

Po dvouleté pilotní fázi pokračuje Přerov v třídění gastro odpadu, v části města je pro kuchyňské zbytky rozmístěna třicítka popelnic. Podle zástupců radnice se tato možnost osvědčila, a bude tak pokračovat. Odpadové hospodářství dozná mírné změny ve třech přerovských místních částech, kde budou mít domácnosti pro třídění plastů k dispozici samostatné popelnice na rozdíl od dosud využívané varianty kontejnerových hnízd.

V první polovině října schválila vláda novelu zákona, které by měla zavést nový systém zálohování PET lahví a nápojových hliníkových plechovek. Kromě přínosu pro přírodu vyzdvihlo ministerstvo životního prostředí také přínos pro obce, pro které by měla novinka přinést další zdroje příjmů. Ty jsou však podle Martina Šmídy (Piráti), místopředsedy představenstva servisní společnosti Odpady Olomouckého kraje a bývalého krajského radního pro oblast životního prostředí, diskutabilní a nevyváží řadu negativních důsledků, kvůli kterým novinku dlouhodobě kritizuje. Novou zákonnou normu čekají ještě projednání a schvalovací proces v parlamentu.