Studená a deštivá část léta je pryč. O víkendu se do Olomouckého kraje vrátí slunečné počasí a vysoké teploty, které budou atakovat třicítky. Pěkné počasí s tropickými teplotami meteorologové předpovídají i pro příští týden.

Dozrávání hroznů vinné révy na jihu Moravy zpomalily výkyvy počasí. Vinařům nepřál chladný květen ani naopak horký červenec. I když se podle zákona může burčák, tedy částečně zkvašený vinný mošt z moravských a českých hroznů, prodávat od 1. srpna, letos bude ten první nejspíš hotový až ke konci měsíce.

Hasiče v Olomouckém kraji zaměstnávají vydatné deště. Za poslední dva dny vyjížděli k 28 událostem, které souvisejí s vysokými srážkami. Nešlo však o nic vážného. Nejčastěji se voda dostala do sklepů, odkud ji museli hasiči odčerpat.

Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Řekli to Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

Tornádo. Extrémní jev, který máme spojený především s Amerikou. Před dvěma lety se ale jižní Moravou prohnal silný větrný vír, který napáchal škody za zhruba patnáct miliard korun, vyžádal si šest lidských životů a stovky lidí byly zraněny. Jak pravděpodobné je, že by se podobná situace mohla v Česku opakovat a daří se tornáda předpovídat? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal meteorolog specializující se na předpovědi počasí a fyziku konvektivních bouří Petr Zacharov.

Letošní výskyt prvního tropického dne v Česku přišel výrazně později, než je v posledních letech obvyklé, a to zhruba o 20 dnů. Jde však o výjimku, trend je v posledních 60 letech opačný a průměrně přicházejí tropy stále dříve a trvají déle. V souvislosti s klimatickou změnou a růstem průměrné roční teploty přichází první tropický den každou dekádu o 2,6 dne dříve.

Vlny veder mají největší dopad na zdraví seniorů, dětí, nemocných a lidí, kteří pracují na přímém slunci. Ovlivňují ale nejen lidské zdraví, zatěžují i zdravotnický systém, plyne z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Vlny veder navíc budou podle nich přicházet stále častěji, mimo jiné kvůli klimatické změně. Data WHO novinářům představil lékař Tomáš Šebek.

Na prahu letní sezony je podle hygieniků voda na Plumlovské přehradě u Prostějova bez závad. Krajská hygienická stanice kontroluje v Olomouckém kraji také jezero Poděbrady u Olomouce, kde je kvalita vody dlouhodobě v pořádku. Kromě přírodních ploch budou lidem od závěru týdne k dispozici také koupaliště, které otevírají své venkovní části.

Ještě při posledním dubnovém víkendu si příznivci sjezdového lyžování mohou užít rozlučku se sezonou ve skiareálu Ovčárna – Praděd. V nejvýše položeném středisku v tuzemsku je na sjezdovkách dostatek sněhu, lyžovat je ale kvůli ochraně přírody možné ale pouze do konce dubna. Ostatní zimní areály v Jeseníkách ukončily provoz už přibližně v polovině března, na sezoně se podepsalo nepříznivé počasí.

S teplejším počasím policie eviduje nárůst dopravních nehod motorkářů. Naposledy šestapadesátiletý řidič na stroji Harley Davidson najel na Šumpersku v zatáčce na štěrk a havaroval. Motorkář má zranění, na stroji je škoda čtvrt milionu korun. Policie proto řidiče motorek nabádá k opatrnosti.