Na odstraňování následků mimořádně závažného požáru železničních cisteren v Hustopečích nad Bečvou pracovalo v úvodu týdne přibližně sto hasičů, v náročných podmínkách se zaměřují na odčerpávání a likvidaci škodlivého benzenu. V okolních oblastech probíhá stálý monitoring ovzduší i povrchových vod.

Úřady vyloučily, že by páteční požár nákladního vlaku s toxickým benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku zamořil ovzduší v obydlených oblastech. Zamořená není ani povrchová voda. Vodohospodáři uzavřeli odtok vody do Bečvy a spolu s inspektory a hasiči odebírají vzorky půdy z okolí. Také dnes pokračuje přečerpávání chemikálií z havarovaných cisteren.

Únik benzolu z havarovaných železničních cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku může mít obrovský dopad na životní prostředí, míní chemik z olomoucké přírodovědecké fakulty Pavel Hradil. Benzol totiž obsahuje benzen, což je karcinogenní látka, a poškodit může i spodní vodu.

Obnova vodních toků na Jesenicku bude trvat déle, než by si místní lidé představovali. Odborníci už totiž nechtějí řeky moc regulovat, což může kvůli vypracování potřebných studií prodloužit úpravy území a stavby mostů. Vodohospodáři však slibují, že se tak ochrana před povodněmi do budoucna zvýší.

Z jedenatřiceti návrhů vybírala porota budoucí podobu Domu přírody Jeseníků, který má vzniknout v Karlově Studánce. Pro důležitou investici do návštěvnického centra na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR architektonickou soutěž, zájem projevili odborníci z České republiky i ze Slovenska, Maďarska či Velké Británie. Vítězný projekt předložila kancelář P.P. Architects z Brna.

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Už několik let se snaží iniciativa Stop sečení srnčat zachraňovat tato mláďata, která v období od května do července srny kladou do vysoké trávy zejména na polích. Ve stejné době se ale pole sečou a srnčata často na následky poranění od sekaček umírají. Aktivisté k jejich záchraně využívají drony. Přestože jich mají dostatek, chybí jim piloti. Proto neustále shánějí dobrovolníky, kteří by se chtěli do záchrany srnčat zapojit.

Přibližně jedenáctitunová ocelová socha čápa bude novým bydlištěm pro velké bílé opeřence v Hranicích na Přerovsku. Sedmnáct metrů vysokou skulpturu vyrábí olomoucký sochař Jan Dostál. Dílo nahradí původní hnízdící místo na sloupu, který musel ustoupit výstavbě parkovacího domu. Majitelé nemovitosti iniciovali výrobu náhradní lokality pro hranické čápy.

Studenti Střední školy zemědělské v Přerově se aktivně zapojí do ochrany několika druhů žab, které budou přenášet přes silnici. Zvlášť chránění obojživelníci v minulosti hynuli pod koly aut během migrace ze zimoviště do místa rozmnožování, kterým je oblast malé Laguny. U cesty zastaví živočichy mobilní zábrany a poté je dál po trase přesunou studenti.

Pravidelné sčítání letounů v Javoříčských jeskyních na Olomoucku potvrdilo, že lokalita je největším známým zimovištěm netopýrů a vrápenců v České republice. Patnáct sčitatelů z řad ochránců přírody a jeskyňářů zaznamenalo letos v lednu 6447 zimujících letounů sedmi druhů.