Pondělí 19. 1. 2026 | Svátek má Doubravka
Dnes, 13:11
Pod nadvládou neodbytných myšlenek a rituálních činů roky žije v léčebně ve Šternberku pacient, který trpí těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy. S duševní chorobou pomohli dvaačtyřicetiletému muži neurochirurgové z Fakultní nemocnice Olomouc, a to prostřednictvím hloubkové mozkové stimulace – zákrokem proti psychiatrické diagnóze si připsali pozoruhodné prvenství v České republice.
Možností pomoci mladému muži s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) se zabývají v Psychiatrické léčebně Šternberk, v péči zdravotnického zařízení je nemocný už od roku 2010. Neurotická choroba ho zcela vyřadila z běžného života. Vtíravé myšlenky v kombinaci s nutkavým jednáním, které přináší jen částečnou úlevu, mu zabraly takřka všechen bdělý čas a nemohl se tak dostat mimo stěny psychiatrického oddělení. „Na toaletě strávil třeba sedm hodin a počítal kachličky. Někdy byl celou noc vzhůru, nebyl schopný jít do lůžka a byl celou noc v jídelně našeho oddělení. I například zapnutí bundy bylo nekonečným úkonem neustálého ježdění zipem nahoru a dolů,“ nastínil klinický psycholog Tomáš Spáčil ze šternberské léčebny.
Společně se svými kolegy vyčerpal u pacienta veškeré v tuzemsku dostupné léčebné postupy včetně nejsilnějších kombinací psychofarmak či elektrokonvulzivní léčby. Po nastudování odborné literatury se rozhodl psycholog Spáčil obrátit na odborníky z Fakultní nemocnice Olomouc s návrhem chirurgického postupu – hloubkové mozkové stimulace (DBS).
Tuto metodu používají s úspěchem olomoučtí specialisté u řady neurologických diagnóz jako je Parkinsonova choroba či esenciální třes. Z trojice českých center jim patří první příčka s ročně nejvíce provedenými výkony. Pro diagnózu OCD šlo ale o první takovou operaci u nás.
Pondělí, 5. ledna 2026, 14:54
Celkem 1919 miminek přišlo na svět ve Fakultní nemocnici Olomouc. V situaci celorepublikového poklesu porodnosti se největší zdravotnické zařízení Olomouckého kraje těší z vylepšení předchozích statistik – dětí se oproti roku 2024 narodilo o 26...
Po řadě schvalovacích procesů a vyšetření se odborníci pustili do přesně naplánovaného zákroku, při kterém se pacientovi zavádí kovová elektroda zhruba šest až osm centimetrů do mozku. Vše musí být připravené a provedené v precizní trajektorii, aby například nedošlo k poškození cév v mozku.
„Hluboká mozková stimulace je moderní neurochirurgická metoda, při níž jsou do přesně vybraných struktur v mozku implantovány velmi tenké elektrody. Ty jsou napojeny na neurostimulátor uložený pod kůží na hrudníku podobně jako kardiostimulátor. Přístroj pomocí jemných elektrických impulzů moduluje funkci mozkových okruhů odpovědných za vznik konkrétního onemocnění. V souladu se zkušenostmi světových léčebných center jsme implantovali pacientovi elektrody do ventrální části capsuly interny a ventrální striaty. Tato oblast tvoří klíčový uzel mozkových okruhů odpovědných za vznik obsesí, nutkavých rituálů a úzkosti. Stimulace těchto drah může snížit jejich nadměrnou aktivitu a tím zmírnit projevy onemocnění,“ vysvětluje primář Neurochirurgické kliniky FN Olomouc David Krahulík.
Po samotném zákroku, který u psychiatrických diagnóz probíhá v plné anestezii, pak následuje hledání vhodného nastavení elektrických impulsů, jejich frekvence či amplitudy. „Parametry stimulace se hledají postupně při opakovaných kontrolách a efekt se může projevit až po čase. „Pacient byl už dlouhodobě hospitalizován a jeho stav je výrazně chronický, takže jsme nepředpokládali, že by mohl být zcela vyléčen. Naším cílem bylo především zlepšení kvality jeho života. Po aplikaci hluboké mozkové stimulace se sice jeho stav dočasně zhoršil, ale aktuálně je již znatelně lepší,“ poznamenal docent Krahulík.
„Lidé se většinou neubrání zlehčování obsedantně-kompulzivní poruchy. Mozek pacientů je abnormální oproti běžné populace a nedokáže se s obsedantními myšlenkami vypořádat. Pak vznikají nějaké kompulze. Po zákroku už jeho obsese a kompulze nezabírají tolik času, rituály je snazší přerušit. S našimi laskavými sestrami chodí více ven, dostane se i do tělocvičny, kde předtím řadu let nebyl,“ vyzdvihl Tomáš Spáčil. OCD trpí 2 až 3 procenta populace, u každého desátého pacienta přitom nemusí mít standardní terapie dobré výsledky.
Kromě pomoci konkrétnímu člověku otevírá úspěšný výkon dveře pro další spolupráci v oblasti neurochirurgie, neurologie a psychiatrie. „Chtěli jsme ukázat, že můžeme být spojenci u pacientů, kteří neodpovídají na běžnou léčbu. Stále jsme v kontaktu s lékaři Fakultní nemocnice Olomouc. Uvidíme, zda se najdou i další pacienti i třeba s jinými diagnózami, i jejich léčba se ve světě touto metodou už provádí,“ řekl psycholog.
Hloubková stimulace tak může pomoci v opodstatněných případech i například s depresemi či poruchami příjmu potravy – obezitou či anorexií. „Každé onemocnění má svoje specifické centrum, kam se elektrody umisťují. Výsledky ze zahraničí jsou a v případě, že bychom měli indikovaného pacienta, tak bychom byli připravení i na další výkony,“ věří Filip Blažek z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
„Celkově lze konstatovat, že pro naši kliniku a terapii psychiatrických onemocnění jde o významný milník a současně o příklad excelentní spolupráce mezi celou naší nemocnicí a Psychiatrickou léčebnou Šternberk, která se na péči o pacienta zásadně podílí,“ dodal primář Krahulík.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
