Je to sice plevel, ale má budoucnost. Takový závěr vynesli odborníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, kde pěstují a zkoumají využití kopřiv pro potravinářství i jako krmivo pro zvířata. Podle expertů je otázka času, kdy dostane rostlina větší prostor v gastronomii.

S dotazníky od tisícovky respondentů vypracoval výzkumný tým z olomoucké Univerzity Palackého a agentury STEM/MARK analýzu postojů veřejnosti k aktuálnímu zpravodajství. Výzkum se týkal zejména informování o covidové pandemii a válce na Ukrajině. V obou případech tyto zprávy rozdělují společnost na skupiny, které výzkumníci pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se. Společné rysy u nich statisticky hodnotili také podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání i absolvování očkování proti covidu.

Nanomateriál z dostupných surovin jako náhrada drahých kovů. Další unikátní objev s významným praktickým přesahem do průmyslové výroby představilo vědecké centrum CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Nový materiál navíc funguje i v reakci se slunečním zařízením a není nutné látku zahřívat na vysokou teplotu v pecích. Podle zástupců vědeckého institutu sníží nová technologie i závislost na dodávkách energií a materiálů z Ruska.

Při rekonvalescenci pacientů, kteří prodělali covid, pomáhá inhalace molekulárního vodíku. Ukázala to studie vědců z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, do které se zapojilo osm desítek dobrovolníků. Výsledky výzkumu, prvního svého druhu na světě, zveřejnil prestižní časopis International Journal of Environmental Research and Public Health.

Smrk ztepilý, jehož stáří převyšuje 500 let, objevili pod vrcholem Keprníku v Jeseníkách výzkumníci ze zemědělské univerzity v Praze. Rozsáhlý průzkum prokázal, že nejstarší stromy pochází z původních pralesů, kdy člověk porosty v horách nijak neovlivňoval. Není vyloučeno, že v Jeseníkách mohou být stromy ještě starší.

Nová mobilní aplikace Cin City, která zaznamenává subjektivní vnímání městského prostředí, má pomoci městům při plánování rozvoje. Autorkou je vědkyně Lucia Brisudová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přesněji z katedry geografie. Aplikace bude zkušebně k dispozici pro obyvatele měst Olomouc a Manchester.

Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Olomoučtí vědci díky rozsáhlým genetickým analýzám objevily stovky nových druhů hmyzu. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii.

Jak se vyvinuly hladiny protilátek a další ukazatele související s imunitou a nákazou virem SARS-CoV-2 zkoumá klinická studie nazvaná PREVAL 2. Během tříměsíčního období účastníci dvakrát zjistí aktuální množství protilátek proti nemoci covid-19, která se u většiny z nich porovná také s daty z roku 2020. Noví zájemci se mohou ještě do studie přihlásit, v úvodu týdne bylo k dispozici zhruba tři sta míst.