Český statistický úřad letos organizuje výběrové šetření životních podmínek českých domácností. Jde o získání dlouhodobě srovnatelných údajů o sociální a ekonomické situaci obyvatel. Šetření probíhá do 26. května 2019.

Město Šternberk na Olomoucku bude mít poprvé detailně zmapované a knižně zpracované své staleté dějiny. Rozsáhlému výzkumu se už téměř dva roky věnuje jedenadvacetičlenný odborný tým vedený Davidem Papajíkem z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Obsáhlý rukopis čítající více než sedm set stran s obrazovou přílohou získá Šternberk v roce 2021. S knižním vydáním se počítá o rok později. Sdělila to mluvčí radnice Irena Černocká.

Výdaje na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji loni po předchozím dvouletém poklesu vzrostly o více než půl miliardy korun na 3,367 miliardy. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loňské výdaje jsou třetí nejvyšší v historii kraje. Více peněz do výzkumu a vývoje v tomto regionu směřovalo pouze v letech 2012 a 2014. Investice do výzkumu a vývoje jsou důležité pro konkurenceschopnost firem a rozvoj vysokého školství.

Národní cenu Česká hlava, která je nejvyšším vědeckým vyznamenáním v České republice, získá za celoživotní přínos k rozvoji genetiky rostlin a aplikaci získaných výsledků v praxi, olomoucký rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.

Češi chodí do práce dřív, než v ostatních zemích. Okolo 82 procent zaměstnanců malých a středních firem je v zaměstnání do 08:00 hodin, desetina pak do 09:00. V Evropě chodí před osmou dvě třetiny lidí a na devátou pak čtvrtina. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft. Ta na dnešek uspořádala již šestý ročník Dne spolupráce odkudkoliv.

Infarktů v posledních letech podle lékařů mírně ubývá, hlavně u žen. Pokles bude zřejmě pokračovat i letos. Muže postihuje infarkt v průměru kolem 58. roku, ženy až o deset let později. Výjimkou ale nejsou ani mladší, řekli dnes novinářům zástupci České kardiologické společnosti. Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku nejčastějšími příčinami úmrtí, v roce 2015 zabily 45 procent mužů a 50 procent žen.

Až na více než tisíc let staré nálezy narazili přerovští archeologové během záchranného výzkumu nedaleko centra Přerova v ulici Brabansko. Na přelomu července a srpna zde odkryli například soubor zlomků velkomoravské keramiky z 9. století, který je prozatím nejstarším dokladem osídlení na Brabansku a Malé Dlážce, ale i železný nožík či hrot šípu z této doby. Ve sbírkách archeologů skončily i mince ze 17. století, informoval archeolog Zdeněk Schenk. Podle něj nálezy potvrzují historický význam této lokality na pravém břehu řeky Bečvy.

Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny z regionů je to kolem 120.000 lidí. V Olomouckém kraji se na okraji společnosti ocitlo 70 procent tamních romských obyvatel, v Moravskoslezském a Ústeckém kraji tři pětiny. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, s níž se ve středu seznámí vláda. Situace se ve srovnání s údaji ze zpráv z předchozích let nezměnila, stav se tak nezlepšuje ani v době ekonomického růstu.

Nový dvojrozměrný derivát grafenu vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého. Podle nich je materiál předurčený pro výrobu takzvaných superkondenzátorů pro ukládání elektrické energie, které by mohly překonat slabiny v současné době využívaných baterií či kondenzátorů. Pokračováním výzkumu, jehož výsledky otiskl odborný časopis Advanced Functional Materials, má být sestavení prototypu superkondenzátoru.

Žijeme v největší prosperitě novodobé historie. Nehrozí nám ani válka, ani hladomor. Přesto okolo sebe slyšíme spoustu vzdechů a nadávek. Jak je to s obyvateli České republiky doopravdy? Výzkumníci z Masarykovy univerzity zkoumali proměnu hodnot a postojů Čechů za posledních 26 let.