Několik stovek tisíc stromů padlo v Olomouckém kraji v posledních letech za oběť kůrovci, suchu a vichřicím. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
Například v lesích, které vlastní Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), bylo na území Olomouckého kraje kvůli kůrovci a suchu poničeno téměř půl milionu metrů krychlových dřeva. „S největší kalamitou se momentálně potýká polesí Rejvíz a Chvalčov. Ovšem silně zasaženy jsou prakticky všechna naše polesí, počínaje lesními porosty na Jesenicku, v okolí Mírova a Drahanské vrchoviny, až k Hostýnským vrchům a pohoří Chřiby ve Zlínském kraji," řekl dnes jednal ALSOL Petr Skočdopole.
ALSOL v Olomouckém kraji spravují lesy na ploše bezmála 30 tisíc hektarů, přičemž rozloha odlesněných ploch už činí 700 hektarů. Holiny by měly být zalesněny letos. „Jedná se o 2,5 násobek plochy holiny v běžném roce. Na každý hektar odlesněné plochy vysadíme v průměru 6500 nových sazeni," podotkl Skočdopole.
O kůrovcové kalamitě se začalo v Olomouckém kraji nahlas hovořit po suchém létě v roce 2015. V následujících letech Olomouckých kraj zasáhlo několik vichřic a vznikly rozsáhlé holiny, přičemž se jejich plocha po každém silnějším větru rozrůstá. Lesy města Olomouce (LMO) s následky kůrovcové kalamity bojují zhruba na polovině svých lesních porostů. „Plocha holin v našich lesích už čítá stovky hektarů. Druhou polovinu lesů máme například v Litovelském Pomoraví, kde jsou listnaté stromy a problém s kůrovcem tam samozřejmě není," řekl ředitel LMO David Janásek.
Podle Janáska je stabilita kůrovcem, suchem a vichřicemi oslabených jehličnatých porostů velmi narušená. „Lesy jsou otevřené větru. Pak stačí menší větrná epizoda a padají další stromy. Občas už i modříny a borovice, což jsou dřeviny, které by měly být odolnější. Kvůli chybějícímu okolnímu porostu vítr sebere i je," upozornil.
Ministerstvo zemědělství už v postižených oblastech prodloužilo lhůtu pro zalesnění z nynějších dvou na pět let a dobu pro zajištění porostu ze sedmi na deset let od vzniku holiny. LMO se budou snažit vzniklé holiny průběžně zalesňovat ve dvouletém režimu. „Jakýkoliv odklad bude znamenat oddálení problému do pozdější doby. Prodloužení lhůty pro zalesnění ze strany MZe umožní i případné pozdější zalesnění holin," uvedl Janásek.
Obnova poničených lesů v Olomouckém kraji bude nákladná. „Do pěstební činnosti plánujeme letos investovat minimálně 170 milionů korun. V následujících letech náklady do pěstební činnosti dramaticky porostou řádově o 50 milionů korun ročně," upozornil Skočdopole. Dodal, že o sazenice v lese se jeho vlastník musí starat ještě po dobu minimálně sedmi let, což náklady dál zvýší.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
