Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekÚterý, 25. června 2019, 16:30
Nadpraporčík Tomáš Kubíček začal svou policejní kariéru na Oddělení hlídkové služby v Olomouci. Potom sloužil na Obvodním oddělení v Lutíně a od začátku května 2019 pracuje jako operační důstojník na Integrovaném operačním středisku Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. Je jedním z těch, kteří zvednou telefon, když zavoláte na linku 158. Povídali jsme si o záchraně lidských životů, o motivaci k práci nebo o tom, proč je policistou rád.
Jak jste se dostal k policii? Pracoval někdo od vás z rodiny u policie?
Nikdo z rodiny u policie nepracoval, ale touhu pracovat u policie jsem pocítil někdy na vysoké škole, kde jsem studoval historii a jazyky na filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Skutečně vážně jsem nad tím začal uvažovat ve čtvrtém ročníku, kdy mě začalo zajímat, jak probíhá vyšetřování, jak někomu dokázat vinu třeba při fyzickém napadení nebo krádeži. Zajímalo mě, jak vyhledáváním kamerových záznamů, výslechy svědků a dalším pátráním usvědčit pachatele trestných činů. Tahle práce vyšetřovatele, říkal jsem si tehdy, to by mě hodně bavilo, to bych chtěl dělat. A splnilo se mi to.
Je k této pozici dlouhá cesta?
V minulosti jsem si o práci u policie nic nezjišťoval, žil jsem pět let v Americe, a když jsem se vrátil zpátky do České republiky, k policii jsem skutečně nastoupil. Po absolvování výcviku jsem začal pracovat na oddělení hlídkové služby v Olomouci. Tam jsme společně s kolegy zajišťovali hlavně veřejný pořádek třeba na fotbalových utkáních, na demonstracích apod. Byla to pro mě velká zkušenost a jsem velmi rád, že jsem ji získal. Ale táhlo mě to však k práci, při které bych mohl, jak jsem už říkal, vyšetřovat případy. Začal jsem tedy hledat místo zpracovatele na některém obvodním oddělení a v roce 2011 jsem nastoupil na Obvodní oddělení v Lutíně, kde jsem strávil 8 let.
Ono by se mohlo zdát, že někde v Lutíně nebude zase tolik práce s nějakým složitým rozkrýváním případů…
Trestná činnost v Olomouci a v obcích v jeho okolí je velmi podobná, jen v menším měřítku. Stejně jako v Olomouci, tak i v Lutíně jsme řešili výtržnictví, vloupání, krádeže, fyzická napadení.
Přemýšlel jste někdy o jiné práci?
Rozhodně ne. Přemýšlel jsem pouze o změně, o přestupu na jiné oddělení v rámci policie. A to se mi od 1.5.2019 splnilo. Policie ČR je velká organizace s velkými možnostmi uplatnění. Je to hodně individuální, někteří policisté zůstávají celou svoji služební kariéru na jednom oddělení, klidně 20 i 30 let a někteří zase využívají kariérního postupu v rámci výkonu služby, kdy se mohou přihlásit do výběrového řízení nebo mohou požádat o přeložení na jiné oddělení, které je zajímá. A tohoto jsem využil i já. Těchto možnosti využívají Ti, kteří se rádi učí nové věci a chtějí se někam posunout.
Co vás u policie drží?
Policejní práce mě baví. Pokud má člověk alespoň elementární cítění o pojmu spravedlnost, taková práce jej musí bavit. Pokud věříte, že svou prací pomůžete lidem, i když jde někdy z určitého hlediska zrovna třeba o banální věci, tak v tom případě můžete říct, že vaše práce má smysl.
Je něco, na co jste opravdu hrdý, že jste to během služby u policie udělal?
Velmi dobrý pocit mi přinášejí případy, které jsou zdánlivě bez řešení, ale nakonec se mi podaří je rozlousknout. To mi udělá obrovskou radost. Stejně jako záchrana lidského života.
Komu jste zachránil život?
Dvěma lidem se sebevražednými úmysly. V obou případech se jednalo o osoby, které stály na mostě nad dálnicí a chtěly svůj život ukončit skokem mezi auta. V těchto případech jsem byl na místě jako první a pokaždé to dobře dopadlo. Musel jsem udržovat pozornost daného člověka vhodnými dotazy a až jsem si byl 100 % jistý, že to vyjde, strhl jsem jej zpět.
Jste k takovému jednání trénovaní?
Když nastoupíte k policii, absolvujete základní odbornou přípravu. Ta trvá rok a z těchto zkušeností později čerpáte. Nedá se však říct, že bychom absolvovali pravidelná školení, kde bychom se věnovali komunikaci s nejrůznějšími typy lidí. Musíte zkrátka umět mluvit. Bylo by špatné, kdyby ke specifickým případům vyjel introvert, který neumí komunikovat.
Oceňuje vedení policie podobné zásahy?
Ano, dostal jsem záznam o významné události kladného charakteru a byl jsem navržen na medaili za statečnost. O tyto pocty však nejde. Když k podobnému případu vyrážíte, myslet na ocenění vás opravdu nenapadne. Přemýšlíte hlavně o tom, jak to na místě bude vypadat a to nemůžete dopředu nikdy vědět.
Byly naopak nějaké situace, při kterých jste si říkal, že tohle už nechcete zažít a u policie skončíte?
Taková situace zatím nenastala. Pokaždé si řeknu, že tohle je moje práce. Pachatel nikdy není dopředu známý a mým úkolem je nejen skrze naše informační systémy vyhledat podezřelého, zajistit ho, popřípadě si jej předvolat, ale také mu dokázat vinu.
Kdyby vám někdo řekl, že má zájem o práci u policie, co byste mu řekl?
Bude to znít jako klišé, ale lidé, kteří se hlásí k policii, musí sami vědět, že policejní práce má pro ně smysl. Povolání je to opravdu nevšední a zajímavé, dopředu nikdy nevíte, jak bude probíhat daný den. Můžete odhalit pachatele trestné činnosti, můžete zabránit spáchání trestného činu nebo pomoci někomu při dopravní nehodě, pomoci obětem traumatu, najít ztracené dítě. Každý pracovní den je jiný.
Určitě záleží také na tom, na jakém útvaru se člověk ocitne...
Samozřejmě. Pokud pracujete v pohotovostním a eskortním oddělení, budete mít práci opravdu akční. Pokud by se někdo raději věnoval objasňování kriminálních případů, najde i on u policie své uplatnění, pokud se někdo zajímá o dopravní problematiku, může se uplatnit na dopravním inspektorátu, pokud někdo ovládá informační technologie, může pracovat ve specializovaném IT týmu zabývajícím se například počítačovou kriminalitou. Uplatnění u nás najde například i ten, kdo ovládá účetnictví, může rozplétat daňové delikty. Pokud ovládáte cizí jazyky, dostanete se do zahraničí.
Máte zkušenosti s prací v zahraničí?
Ano, zúčastnil jsem se zahraničních misí. Dvakrát jsem byl vyslán do Maďarska v rámci spolupráce Visegrádské skupiny V4 v otázce uprchlické krize. V hlídce jsem byl společně s policisty z Polska, Slovenska i Maďarska, kdy dorozumívacím jazykem byla angličtina. Zde získané zkušenosti jsou nenahraditelné.
Je práce u policie pro kohokoliv?
Tato práce je spíše pro ty, kteří umí jednat s lidmi. Lidé dnes policii kontaktují s nejrůznějšími, někdy i těžko uvěřitelnými prosbami. Volali nám například kvůli tomu, že na ně útočilo práškovací letadlo nebo si samotný zloděj stěžoval na kvalitu ukradeného zboží. Práce je to zvláštní také v tom, že policista je člověk, kterému lidé sdělují zejména negativní zkušenosti a problémy. Ale důležité je myslet na to, že jste tu právě pro to. Je nutné umět komunikovat s lidmi, zachovat klid, chovat se na úrovni, být slušný ke komukoliv a celý příběh si vždy vyslechnout.