Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Objev desetiletí se podařil archeologům v areálu bývalé držovické cihelny u Prostějova, kde objevili hrob dospělého muže z doby pozdního stěhování národů. V jámě byly kromě železného kopí a železného nože především velmi dobře zachovaný železný meč, takzvaná spatha o délce téměř jeden metr.
Do areálu bývalé cihelny v Držovicích u Prostějova se odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno vydali kvůli zemním pracím. Objevili jeden žárový hrob, jedenáct kostrových hrobů, z nichž většina byla již v minulosti otevřena. Dva z hrobů však zůstaly nedotčené.
"Za objev desetiletí lze zcela bez nadsázky považovat hrob č. 10/2024, který poskytl pohřeb dospělého muže, bojovníka a jezdce na koni. V terénu takřka nečitelná hrobová jáma o rozměrech 230 krát 100 centimetrů a hloubce 45 centimetrů se takřka nelišila od okolního sprašového podloží, a zůstala tak dodnes utajena," vysvětlil archeolog Pavel Fojtík.
Kostra muže ležela v natažené poloze na zádech a byla orientovaná ve směru z východu na západ. V rohu jámy bylo železné kopí, při pravé ruce pak železný nůž a především velmi dobře zachovaný železný meč, takzvaná spatha o délce téměř 90 centimetrů. Archeologové našli i železnou opaskovou přezku, železnou ocílku, úštěpy silicitů sloužící za křesací kameny a měděnou římskou minci.
Sobota, 7. prosince 2024, 13:15
V Dluhonicích na Přerovsku odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště, hroby z období Velkomoravské říše a sídliště zemědělců z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Místo začali vědci zkoumat kvůli přípravě stavby silnice. Všechny nálezy z...
"U paty pravé nohy byla vyzvednuta velmi subtilní železná destičkovitá ostruha dokládající jízdu na koni, se kterou lze spojovat i neklamné stopy vážných, ale zdárně zhojených zranění utrpěných nepochybně při pádu z koně. Jednalo se o zlomeninu levé kosti stehenní a především pravé kosti pažní. Zlomenina po srůstu vedla k viditelnému a jistě i citelně omezujícímu zkrácení pravé horní končetiny," dodal Fojtík.
Další desítky nálezů archeologové objevili také v ostatních zkoumaných hrobech.
"Objevy z Držovic reprezentují doposud nejseverněji lokalizované pohřebiště z doby pozdního stěhování národů. Držovická cihelna se tak řadí k důležitým lokalitám počátku 6. století našeho letopočtu nejen v českých zemích, ale i v širší oblasti středního Podunají. Jde svým způsobem o unikátní doklady doby, kdy se zde usazení příslušníci germánského kmene Langobardů postupně přesouvali do Panonie, dnešního severozápadního Maďarska, aby na konci svého putování v roce 568 dorazili až do dnešní severní Itálie, kde je jejich jméno dodnes uchováno v geografickém označení Lombardie," dodal archeolog Pavel Fojtík.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
