Medojed si troufne na lva i kobru. V olomoucké zoo se ukrývá vzácné mládě
Zatím jen svými charakteristickými zvuky o sobě dává vědět velmi vzácné mládě medojeda kapského v olomoucké zoologické zahradě. Takřka měsíční přírůstek chovu na Svatém Kopečku zatím ještě nikdo neviděl. V celé Evropě tuto kunovitou šelmu chová pouze šest institucí, z toho tři jsou České republice.
Rozmnožení medojeda v zajetí představuje velkou vzácnost, v Olomouci se to od roku 2018 podařilo zatím třikrát. Poslední mládě se narodilo 30. května. „Nikdo ho ale doposud neviděl, matka Kali ho velmi pečlivě střeží ve své budce, dává však o sobě vědět charakteristickým hlasem,“ říká zooložka Libuše Veselá. Rodiče jsou stejní jako u předchozích dvou mláďat, původní pár, který přišel do naší zoo v roce 2018.
Tato silná a odvážná zvířata jsou v zoologických zahradách zastoupena jen zřídka, na světě existuje pouze šestnáct chovatelských institucí. Jedno z olomouckých mláďat bude mít nový domov. „Samička narozená v roce 2021 právě odcestovala do Safari Parku Dvůr Králové, kde s tamním samcem vytvoří záložní chovný pár v rámci republiky, neboť zvířata v ostatních zoo jsou již vzhledem k věku za hranicí reprodukčních schopností,“ dodává zooložka Veselá.
Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů. Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi-zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. Pozoruhodné je u medojeda i období páření. Samice v říji se pozná neochvějně-páří se téměř nepřetržitě 1-2 dny.
Zdroj: Zoo Olomouc
Medojed se přirozeně vyskytuje v Africe a v částech jižní Asie. „Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou váhu cca 15 kilogramů. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180 stupňů,“ popsala rysy této šelmy mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Medojed je všežravec, jí ovoce i mršiny a dle svého jména má rád i med. „Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně,“ dodala v tiskové zprávě Iveta Gronská.
