Na Svatý Kopeček dorazil statný Odin. Zoo získala samce vzácného pižmoně
Jeřáb přenesl do výběhu těžkou bednu s majestátním pižmoněm aljašským, který doplnil chov těchto vzácných zvířat v olomoucké zoo. Osmiletý samec Odin přicestoval na začátku listopadu na Svatý Kopeček z Kolína nad Rýnem. Ve svém novém domově se už seznamuje se samicí Ragnou.
„Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů,“ vylíčila zooložka Libuše Veselá s tím, že seznámení s olomouckou samicí Ragnou už poté nestálo nic v cestě. „Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ podotkla zooložka.
Pižmoň žije v oblastech tunder a arktických stepí za severním polárním kruhem. Pro tamní život je dobře přizpůsoben, jeho tělo pokrývá dlouhá, hustá srst. Samci kolem sebe šíří pronikavý pach, díky němuž si vysloužili i svůj český název. Jedná se o výměšek žláz umístěných v srsti nad očima.
Olomoucká zoo se rozhodla pro chov těchto velkých zvířat na konci devadesátých let. „Chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává Libuše Veselá.
V průběhu 19. století čelili pižmoni ve volné přírodě hrozbě vyhubení. „Na poslední chvíli ale byly vydány zákony na jejich ochranu. Díky tvrdému režimu ochrany počet pižmoňů aljašských znovu stoupá a dnes se pohybuje mezi 50 až 60 tisíci zvířaty. Dokonce se v některých oblastech Kanady povoluje původním obyvatelům – Eskymákům – omezený lov několika desítek kusů ročně,“ poznamenala mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. V současné době je populace pižmoňů ohrožena i globálním oteplováním. Jestliže se v oblasti jejich výskytu přežene déšť, promokne pižmoňům srst, následně mohou přimrznout a vzniklý ledový krunýř jim znemožní přístup k potravě.
U pižmoňů se vyvinul jeden z nejlepších způsobů obrany proti predátorům. Při objevení nepřítele se vylekaná zvířata rychle sbíhají do kompaktního kruhovitého tvaru. Natisknou se k sobě tak, že zadek mají vevnitř a hrozivou hradbu skloněných čel s nebezpečnými rohy vně kruhu. Uvnitř kruhu se nacházejí telata a slabší zvířata. Nejstarší a nejsilnější členové stáda provádějí proti nepříteli tryskové útoky, které odradí i vyhladovělou smečku vlků. Zatímco proti vlkům tato technika jednoznačně uspěla, proti člověku nikoli a stala se jim osudnou. Statečnost a soudržnost pižmoňů je pověstná už od pradávna. V novodobé historii se nejednou stalo, že lovec, který chtěl zabít jen několik kusů pro svou potřebu, musel zabít celé stádo. Pižmoni totiž hájí a neopustí ani mrtvá zvířata.
Zdroj: Zoo Olomouc
