Doklad pradávného moře na Prostějovsku: ve výkopu pro kabely se našly hřebenatky či ústřice

V ulici Salajky v Brodku u Přostějova se při hloubení výkopů pro položení elektrických kabelů našly horniny z mladších třetihor. „Neogenní sedimenty v podobě písků, jílů, pískovců a vápenců s četnými zkamenělinami jsou stáří spodního badenu a dokládají poslední mořskou záplavu tohoto regionu před přibližně 20 miliony lety. Historie výzkumů těchto hornin je na Prostějovsku dostatečně známa,“ uvedl v tiskové zprávě Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Usazeniny z odumřelých organismů zaměřili archeologové zhruba 30 až 35 centimetrů pod současným povrchem, vrstva pak sahala ještě o 40 centimetrů níž. „V materiálu z výkopu byly nalezeny různé typy sedimentů: okrově žluté rozpadavé pískovce s rourkami červů a ojediněle zkamenělinami hřebenatek, šedožluté pískovce s lasturami hřebenatek, kompaktní šedožluté křemité pískovce s otisky a úlomky schránek měkkýšů, převážně hřebenatek a ústřic. Zaznamenány byly také šedé jíly,“ vyjmenoval Pavel Fojtík, který na výzkumu lokality spolupracoval také s Vladimírou Jaškovou z Muzea a galerie v Prostějově.

Nedaleko výkopu navíc zkoumali odborníci také zídky postavené z usazené horniny, takzvané spodnokarpatské droby. I ty obsahovaly pískovce a vápence s lasturami ústřic a pozůstatky dalších živočichů. „Na stavbu zídek byly použity i opracované pískovcové stavební články nejistého původu. Některé z těchto kvadratických bloků až nápadně připomínají stavební materiál tradičně uplatněný kupříkladu na raně středověké církevní architektuře na Olomoucku,“ zmínil další zajímavost archeolog z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.