Noční obloha jako nad Indickým oceánem. Zoo Olomouc s Pevností poznání doladila pavilon kaloňů

Tak trochu jako v planetáriu si mohou připadat návštěvníci olomoucké zoo, kteří zavítají do nově zrekonstruovaného pavilonu kaloňů. Noční letouni žijí v budově, ve které odborníci z Pevnosti poznání vytvořili na stropě speciální noční oblohu. Instalace panelů se světelnými body imituje rozložení hvězd nad ostrovem Rodriguez, odkud příbuzní netopýrů pocházejí.
Posledním krokem rozsáhlé rekonstrukce menšího pavilonu pro noční živočichy byla v zoo na Svatém Kopečku montáž noční oblohy pod taktovkou odborníků z Pevnosti poznání. Olomoucké interaktivní muzeum popularizace vědy připravilo do stavby v areálu zahrady zajímavý prvek. „Nyní se pavilon ještě více přiblížil volné přírodě. Alespoň tomu, co by v ní kaloni mohli vidět. Konkrétně noční oblohu pozorovanou z jižní polokoule,“ nastínila v tiskové zprávě mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Jak jejich pojmenování napovídá, kaloni rodriguezští neboli zlatí mají svou domovinu uprostřed Indického oceánu na ostrově Rodriguez, přibližně pět set kilometrů od ostrova Mauricius. V potemnělém pavilonu s obráceným denním a nočním režimem je pro návštěvníky připravený astronomický exkurz.
„Když nás olomoucká zoo oslovila s prosbou o pomoc na dotvoření pavilonu kaloňů noční oblohou, smísilo se velké nadšení s vědomím, že půjde o nelehký úkol. V planetáriu jsem si musela najít oblohu, kterou můžete spatřit nad ostrovem Rodriguez. Obloha se však během noci pomalu otáčí a mění se i v průběhu roku. Bylo tedy potřeba vyhledat takovou část, která bude pro návštěvníky zoo atraktivní. Ta pravá zábava přišla při překreslování oblohy na stropní panely pavilonu. Vše muselo odpovídat světovým stranám, museli jsme také dávat pozor, abychom souhvězdí nepřekreslili zrcadlově. Kolegové pak už jen vyvrtali otvory na diody a ty zapojili. Návštěvníci tak mohou pozorovat v pavilonu i souhvězdí známá z naší oblohy jako je například Orion, Velká medvědice či Štír,“ popsala proces výroby i samotnou novinku v pavilonu Anna Krčmářová, koordinátorka fyziky z Pevnosti poznání.
Netradiční úpravu stropu v expozici, kde žijí také například kusu liščí nebo klokánek králíkovitý, oceňuje také ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň. „Zoologická zahrada je nejen o velkých projektech, ale i o drobných detailech. Tento možná drobný detail mě těší o to víc, že vznikl ve spolupráci dvou odborných institucí. Děkuji týmu Pevnosti poznání za spolupráci a odbornou pomoc. Nutno však dodat, že práce se stala i pro naše zaměstnance oříškem. Střecha pavilonu je velmi členitá a skýtá mnoho nepravidelných úhlů. Instalace panelů se zpočátku zdála jako neřešitelná, ale pod odborným dohledem se dílo podařilo,“ s úsměvem si oddechl ředitel Habáň.
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
ZprávyLešení zmizí, plot zatím zůstane. Olomoucký monument se odhalí po dvouleté obnově
ZprávyTrosky jsou pryč. Materiál ze zřícené větrné elektrárny z Přerovska čeká recyklace
ZprávyTragická havárie čtyřkolky. V lese na Prostějovsku zemřel 42letý muž
Společnost














