VIDEO: Ve veřejné sbírce na opravy zámku v Plumlově je zatím sto šedesát tisíc. Převažují drobní dárci
Přes sto šedesát tisíc korun se zatím objevilo na účtu veřejné sbírky na opravy zámku v Plumlově na Prostějovsku. Přispívají především drobní dárci, i když největší příspěvek je od obce Prostějovičky. Zámek, který se stal národní kulturní památkou, nutně potřebuje opravu fasády. Přijde na 110 milionů korun.
"Veřejnou sbírku jsme se rozhodli vyhlásit pro lidi, kteří by chtěli přispět, a stát se tak součástí našeho zámku. Věříme, že nám také pomůže kraj, a na opravy půjdou i výtěžky z některých kulturních akcí. Rekonstrukce fasády je rozložena do čtyř let, počítáme i s tím, že v jednotkách milionů každý rok přispěje město," vysvětluje starostka Plumlova Gabriela Jančíková (KDU-ČSL).
Prvním dárcem ve veřejné sbírce se stal Petr Školař, který na opravy zámku poslal tisíc korun. Drobní dárci, kteří přispívají v řádu tisíců nebo stovek korun, zatím převažují. Největší částku, a to 31 tisíc korun, ovšem poslala nedaleká obec Prostějovičky, druhou největší sumu věnovala Markéta Petříková, která dala 20 tisíc korun. Průběh veřejné sbírky lze sledovat na transparentním účtu.
Na rekonstrukci fasády již plumlovská radnice získala dotaci z Evropské unie ve výši 56 milionů korun. Podle starostky Jančíkové pomohlo hlavně to, že se zámek stal národní kulturní památkou. "Nebyl to snadný boj, trvalo to více jak pět let, ale můžeme si tak sáhnout na větší peníze," řekla starostka, která shodou okolností v dětství na zámku bydlela.
Opravy fasády přijdou na více než 110 milionů a začít by mohly ještě v letošním roce. Soutěž na dodavatele by cenu mohla trochu snížit.
Historie Plumlovského zámku sahá do 17. století. V letech 1680 až 1690 ho postavil Jan Adam z Lichtenštejna v místech, kde pravděpodobně od druhé poloviny 13. století stával hrad Plumlov. Lichtenštejnové chtěli původně vybudovat velkolepé čtyřkřídlé sídlo, ale nakonec dokončili pouze první křídlo nad Podhradským rybníkem. Zámek v Plumlově každoročně navštíví přes dvacet tisíc lidí, nabízí několik prohlídkových okruhů a řadu akcí.
Barokní zámek s renesančními prvky a cennými štukami projektoval otec Jana Adama Karel Eusebius z Lichtenštejna. "Byl to šlechtic a amatér, mezi odborníky se o něm mluví jako o geniálním diletantovi. Zámek je výjimečný právě tím, že je nedokončený, původně měl být čtyřkřídlý," vysvětlil kastelán zámku Pavel Zástěra. Opravy fasády, která je v dezolátním stavu a odpadávají z ní kusy omítky, bude podle architekta Zdeňka Berana náročná. "Bude to restaurátorské dílo s minimem klasické zednické práce," řekl.
