Zoo Olomouc po 14 letech odchovává kondora, klíčová byla pomoc odborníků v Liberci

Kondory královské v olomoucké zahradě chovají již od roku 1999, ale posledních čtrnáct let se jejich populaci nedařilo rozšířit. „Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti,“ komentoval kurátor ptáků ze Zoo Olomouc Jan Kirner.

Liberečtí chovatelé vejce uložili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět. „Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo nezvykle pomalu, a tak jsme museli do vejce velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel.

Ani samotné líhnutí mláděte se neobešlo bez komplikací. Trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Jan Hanel. Malý kondor zůstal v Liberci celkem 10 dní, během kterých se ho podařilo zkušeným chovatelům úspěšně rozkrmit. Nyní už je v Zoo v Olomouci.

„Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.

Zpět pod biologické rodiče už ale nebylo možné mládě vrátit, a tak se tam o něj rovněž starají chovatelé.

„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ uvádí olomoucký kurátor ptáků Kirner. I zdejší chovatelé nechtějí, aby se fixovalo na člověka, a tak k podávání potravy používají maňáska, maketu hlavy kondora. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou. „Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů,“ doplňuje Jan Kirner. 

Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zahradě za 25 let, a to po dlouhých 14 let trvající pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v zajetí se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich. Úspěch tak bude výsledkem dlouhodobé spolupráce zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).