O dvoutýdenní mládě pečuje samice mravenečníka čtyřprstého ve skrytu zázemí Zoo Olomouc. Malý mravenečník podle odborníků dobře prospívá a při vážení se mohl na chvíli ukázat i před objektivem fotoaparátu. Odchov mravenečníků je poměrně složitý, a to například kvůli jídelníčku, kterým se v zoo snaží přiblížit specifickým stravovacím potřebám těchto zvířat.
V polovině května přivedla samice mravenečníka čtyřprstého v Zoo Olomouc na svět už čtvrté mládě. Porodní hmotnost měla hodnotu 425 gramů. „Mládě prosperuje, přibývá na váze, která dosáhla už 700 gramů. Zasloužilá matka, která před ním přivedla na svět už tři potomky, se o něj pečlivě stará. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními, jelikož odchov pro minimalizaci rizik probíhá v zázemí,“ vysvětlila v tiskové zprávě ošetřovatelka Hana Dostálová.
Středa, 29. května 2024, 17:20
Zoo Olomouc připravuje několik rozsáhlejších investičních akcí, jednou z nich je také komplexní rekonstrukce hlavní restaurace nazvané Pod Věží. Právě u paty vyhlídkového místa uprostřed areálu zahrady se nachází gastroprovoz, který by měl po...
Ve volné přírodě se stromoví mravenečníci vyskytují běžně, jejich domovinou jsou pralesy Jižní Ameriky. V zoologických zahradách je péče o tato zvířata poměrně náročnou záležitostí. Zoo Olomouc „S chovem mravenečníků započala Zoo Olomouc v roce 2003 díky prvnímu chovnému páru dovezenému do ČR. Naše zahrada patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat,“ komentuje mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská s tím, že na Svatém Kopečku se mravenečníkům dosud narodilo 20 mláďat. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.
Důvod obtížného odchovu mravenečníků se podle odborníků přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. „Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení,“ vysvětluje mluvčí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.