Dvacátý mravenečník v Zoo Olomouc: roztomilé mládě se zatím rozkoukává v zázemí zahrady
O dvoutýdenní mládě pečuje samice mravenečníka čtyřprstého ve skrytu zázemí Zoo Olomouc. Malý mravenečník podle odborníků dobře prospívá a při vážení se mohl na chvíli ukázat i před objektivem fotoaparátu. Odchov mravenečníků je poměrně složitý, a to například kvůli jídelníčku, kterým se v zoo snaží přiblížit specifickým stravovacím potřebám těchto zvířat.
V polovině května přivedla samice mravenečníka čtyřprstého v Zoo Olomouc na svět už čtvrté mládě. Porodní hmotnost měla hodnotu 425 gramů. „Mládě prosperuje, přibývá na váze, která dosáhla už 700 gramů. Zasloužilá matka, která před ním přivedla na svět už tři potomky, se o něj pečlivě stará. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními, jelikož odchov pro minimalizaci rizik probíhá v zázemí,“ vysvětlila v tiskové zprávě ošetřovatelka Hana Dostálová.
Ve volné přírodě se stromoví mravenečníci vyskytují běžně, jejich domovinou jsou pralesy Jižní Ameriky. V zoologických zahradách je péče o tato zvířata poměrně náročnou záležitostí. Zoo Olomouc „S chovem mravenečníků započala Zoo Olomouc v roce 2003 díky prvnímu chovnému páru dovezenému do ČR. Naše zahrada patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat,“ komentuje mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská s tím, že na Svatém Kopečku se mravenečníkům dosud narodilo 20 mláďat. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.
Důvod obtížného odchovu mravenečníků se podle odborníků přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. „Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení,“ vysvětluje mluvčí.
Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení.
Zdroj: Zoo Olomouc
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
ZprávyLešení zmizí, plot zatím zůstane. Olomoucký monument se odhalí po dvouleté obnově
ZprávyTrosky jsou pryč. Materiál ze zřícené větrné elektrárny z Přerovska čeká recyklace
ZprávyTragická havárie čtyřkolky. V lese na Prostějovsku zemřel 42letý muž
Doprava
