Do olomoucké zoo přicestovala samice levharta mandžuského. Ve volné přírodě tato šelma téměř vyhynula
Do olomoucké zoo přicestovala samice levharta mandžuského, který ve volné přírodě téměř vyhynul. Chovatelé věří, že brzy přibude také samec z Německa, vznikne tak nový chovný pár. V září totiž na Svatém Kopečku uhynula poslední samice tohoto levharta.
“Před pár dny přicestovala ze Zoo de Granby v Kanadě samice levharta mandžuského stará tři a půl roku, naděje v pokračování chovu. Prozatím pobývá v karanténě, trpělivý návštěvník ji bude moci spatřit ve výběhu Pavilonu levhartů. Z jejího dosavadního chování usuzujeme, že se nebude stranit lidí. Věříme, že k ní brzy přicestuje samec z Německa, a vytvoří tak pospolu s ní nový chovný pár," doufá ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.
V září tohoto roku totiž v olomoucké zoo uhynula poslední samice levharta mandžuského. Stalo se tak kvůli rozsáhlému nádoru mléčné žlázy, dalším přidruženým chronickým potížím a velmi vysokému věku. Levharti se běžně dožívají kolem 16 let, svatokopecká samice se dožila 22 let. Ve volné přírodě žije posledních zhruba sto jedinců.
Olomoucká zahrada má levharty od roku 2001 a doposud odchovala 12 mláďat. "Přesun geneticky vzácného jedince z jiného kontinentu je velkým přínosem pro celý chov tohoto druhu v Evropě. Doporučení k přesunu jsme dostali na základě dlouhodobé spolupráce EAZA a AZA. Kolegové se zámořské zoo v Granby nám poskytli všechny důležité informace včetně videosekvencí týkajících se veterinárního tréninku s tímto zvířetem. Budeme na jejich práci navazovat a už teď po krátké době je zřejmé, že si samice naše chovatele oblíbila," popsala zooložka Jitka Vokurková.
V přírodě se levhart mandžuský vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Jako jediný druh levharta dokáže přežít v extrémním horku i v extrémní zimě, jeho srst má v zimě až 7,5 centimetru. V jeho domovině v zimním období klesají teploty hluboko pod bod mrazu až na 30 stupňů pod nulou. V posledních letech se jeho stavy ve volné přírodě zvýšily až na 100 zvířat, která byla spočítána v roce 2017 pomocí fotopastí. Původní monitoring v 70. letech minulého století zjistil pouze 32 jedinců za využití stop zanechaných ve sněhu. Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, lesní požáry nebo těžba dřeva a nerostných surovin.
