Ve složité situaci se po zvládnutí nejkritičtější fáze povodňové katastrofy ocitli starostové a vedení obcí na Jesenicku. Po týdnech intenzivních odklízecích prací přecházejí vesnice a města ke specializovanějším aktivitám zaměřeným na obnovu území. V čele menších obcí působí většinou jen pětičlenná rada, která se musí věnovat rozsáhlé koordinaci a zajišťování staveb mostů, škol a mnoha dalším záležitostem. Starostové by ocenili systémové změny, které by znamenaly větší pomoc státu v náročném období.
Starostové z Jesenicka chtějí o zvládání podobných situací jednat s ministry, kteří mají oblast navštívit v pondělí. „Zůstali jsme v tom sami, vše si organizujeme sami, veškerou techniku, veškeré objednávky, veškeré rozhodování, jak a co postavíme. Stali se z nás stavitelé mostů, škol, silnic, infrastruktury a všeho dalšího. Příkladem – my jsme sice dostali zpět vojáky, ale vojáci tady ráno stojí a čekají, co jim dáme za úkoly. Organizujeme veškeré práce,“ řekl starosta České Vsi Petr Mudra. Doplnil, že se navíc pozastavily práce a činnosti, které dosud byly v obci běžné, včetně rozjetých projektů, staveb či údržby. „Všichni děláme desetkrát více práce, a ta hlavní, kvůli které tady jsme, tady stojí,“ podotkl.
Podle něj měl tyto záležitosti v obcích zasažených přírodní katastrofou řešit po dobu několika měsíců nouzový správce, který by koordinoval techniku a výstavbu. „Měl přijít někdo, kdo rozumí organizaci techniky, je to největší problém. Řešil jsem to i s ministrem vnitra – na jedničku byla první pomoc, ale uhasil se nejnutnější požár, hasiči odjeli a od té doby to vidím jako totální systémové selhání státu v těchto situacích. Peníze na to asi dostaneme, byť stále nevíme, z čeho to za tři týdny budeme platit. Stále žijeme na dluh a děláme práce na desetinásobek, možná stonásobek běžného rozpočtu. Amatérsky opravujeme vesnici,“ přemítá Mudra. Síly podle něj ubývají i lidem z obce, kteří to táhnou již druhý měsíc v kuse.
Středa, 30. října 2024, 09:07
Část provizorních opravy silnic zničených při zářijových katastrofálních povodních se v severních partiích Olomouckého kraje se již podařilo dokončit, škody na krajské silniční síti jsou ale značné. Obnova bude probíhat i v letech 2025 a 2026,...
Podobný názor má starosta Mikulovic Roman Šťastný, i podle něj se situace zásadně změnila po odchodu složek integrovaného záchranného systému. „V tuto chvíli techniku nemáme, musím vše zařídit sám – včetně strojů i projektanta. Pokud by tady byl člověk, který by s vedením obce řešil priority a pracoval na nich, mělo by to logiku. Nyní vše řeší starosta,“ komentoval Šťastný.
Stát podle něj velmi dobře zareagoval před záplavami i při okamžité pomoci. „To fungovalo do doby, než hasiči po šesti nebo sedmi týdnech odjeli. Následně to zůstalo na obcích, starosta se stává všeumělem všeho,“ doplnil. Příkladem uvedl opravu zničené kanalizace, kterou provozuje obec. „Kdyby tady byl někdo, kdo by nás propojil s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, bylo by to neskutečné ulehčení. Takto my to hledáme, telefonujeme a prosíme, je to boj,“ dodal starosta.
Také starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková se po povodních stala podle svých slov odborníkem na bagry. Organizaci pomoci vidí však pozitivněji, stále má podporu jesenických hasičů. Trápí ji ale finance, ve středu kraj podle ní zastavil finanční pomoc obcím a nyní tak řeší, jak Kobylá s devítimilionovým rozpočtem uhradí další náklady. „Práci klidně organizovat budu, ale musíme na to mít,“ uvedla starostka. Doplnila, že například stavba dvou mostů by měla vyjít na 50 milionů korun, obec se má podílet 30 procenty, což bude pro ni náročné. Otázku peněz do budoucna řeší i starosta Velké Kraši Jiří Vodička. „Jsme z nejhoršího venku, nastává období odborné práce a to se rovná peníze,“ poznamenal starosta.
Autoři ČTK | Foto Petr Mudra
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
