Litovel zprovoznila solární sušárnu kalů. Materiál poputuje do hranické cementárny

Strategická investice na okraji Litovle vyšla na bezmála 119 milionů korun, z toho 77 milionů korun pokryla dotace. Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se díky této investici pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Investice by se městu měla vrátit za pět let. Litovelské zařízení je teprve druhou sušárnou tohoto typu na území České republiky.

Solární čistírnu tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých už dopravník hromadí vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. Technologie podle starosty Viktora Kohouta (SNK) zvládne ročně vysušit zhruba 3500 tun čistírenských kalů. Z tohoto množství vznikne 933 tun usušené kalu, který jako palivo využije společnost Cement Hranice.

Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Toto využití ale podle odborníků není vhodné kvůli obsahu škodlivin v kalech. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci tohoto materiálu na polích postupně zpřísňuje.

Léto bez koupání na Nákle? Přístup k oblíbenému koupališti u Olomouce přetne oprava jediné silnice

Středa, 26. března 2025, 13:02ZprávyDopravaOlomoucko

Zdevastovanou silnici III. třídy mezi obcemi Náklo a Lhotou nad Moravou čeká od úvodu dubna několikaměsíční rekonstrukce. Úplná uzavírka dvoukilometrového úseku přinese omezení nejen pro místní, jedná se totiž o jedinou přístupovou cestu k oblíbené...

Litovelská radnice na přípravě investice pracovala od roku 2018. „Byli jsme se podívat i v Německu, abychom se seznámili s touto technologií v praxi,“ podotkl Kohout. Solární sušárna kalu stojí na kraji CHKO Litovelské Pomoraví, město proto muselo z místa přemístit vzácné druhy rostlin a živočichů. „Část tohoto spíše nekvalitního lesa byla CHKO kompenzována jinými pozemky, které vlastní město,“ řekl Kohout. Při stavbě sušárny stavbaři v zemi objevili nelegální skládku odpadu z 80. let, jejíž likvidace investici prodražila.

Litovelská sušárna čistírenského kalu je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) unikátní v tom, že k provozu nepotřebuje dodatečnou energii. „Čistírny odpadních vod jsou energeticky náročné, ale zároveň v nich vzniká řada energeticky využitelných surovin,“ řekl Hladík. Investice do takzvané hygienizace čistírenského kalu jsou podle něj velmi důležité, protože se díky nim v kalech výrazně sníží množství škodlivin, jako jsou antibiotika, antikoncepce, těžké kovy či mikroplasty. „Zároveň není úplně nejšťastnější, abychom přímo na pole vozili v kalu množství fosforu, dusíku a dalších látek," uvedl. Kromě energetického využití by v budoucnu mohl být z kalů separován právě fosfor i dusík pro další využití při výrobě hnojiv.