Žalostný rekord: Čtvrtina tuzemských včelstev přes zimu uhynula

„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 000 z nich,“ komentoval v tiskové zprávě výsledky monitoringu zimování včelstev Jiří Danihlík z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.

Do letošního sběru dat se zapojilo více než 9 000 včelařů, informace tak vědci získali od zhruba 12 procent tuzemských chovatelů včel z celé České republiky. V mezinárodním projektu se tak ČR řadí mezi země s nejvyšším zapojením chovatelů včel. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z Katedry geoinformatiky Přf UP, který má v projektu COLOSS na starost zpracování geografických dat. V Olomouckém kraji byla nejvážnější situace v okrese Olomouc, kde uhynula přibližně třetina včelstev. Obdobně závažnou situaci ale zaznamenali včelaři v regionu před pěti lety.

Odborníci stovky hodin sledovali dravé ptáky v Jeseníkách, pestrost druhů je příjemně překvapila

Neděle, 22. prosince 2024, 13:01ZprávyZ kraje

Při práci přímo v terénu strávilo osm ornitologů v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky více než 280 hodin. Během pozorování zaznamenali čtrnáct druhů dravců, z toho dvanáct chráněných. Mapování dravého ptactva probíhalo na 70 předem vytipovaných...

Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.

Tuzemské chovy včel podle Jiřího Danihlíka zimě decimovala opět hlavně varroóza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev. 

Komplikací při ošetřování včelstev proti varroáze loni byla i neobvykle intenzivní snůška takzvaného melecitózního medu. „Melecitózní neboli „cementový“ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ vysvětlil Jiří Danihlík.

Podle odborníků se letošní výrazné úhyny vymykají z běžného trendu střídání zim s vyšším a nižším úhynem včelstev a jsou projevem změn přírodních podmínek. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Experti se zaměří na novou metodiku péče o včely a jejich ochranu. „Přestože mnozí včelaři přišli o většinu nebo veškerá svá včelstva, situace neplatí pro všechny chovatele. Budeme proto pečlivě analyzovat strategie úspěšných včelařů, kteří se dokážou na měnící podmínky adaptovat. Navrhneme poté nové včelařské postupy, což bude vyžadovat spolupráci napříč včelařskou komunitou,“ uzavřel Jan Brus.