Úterý 30. 9. 2025 | Svátek má Jeroným
Dnes, 16:53
Probíhající restaurátorský zásah na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci zavedl odborníky i do prostor kaple ve středu dvaatřicet metrů vysoké památky. Pod modlitebnou se nachází kruhová místnůstka, která byla dosud neprobádaná. Archeologové se do ní vydali v úvodu září, podle aktuálního poznání zřejmě sloužila pro praktické účely při založení stavby před více než 300 lety.
Po odkrytí vápencovo-břidlicové dlažby kaple našli restaurátoři už kolem roku 2001 při předchozí obnově sloupu záklop, který provrtali a spuštěním průzkumné kamery zaznamenali existenci kruhové místnosti.
V září 2025 se do prostor úzkým otvorem protáhl Richard Zatloukal, archeolog z olomouckého pracoviště Národního památkové ústavu. Pořídil zde fotodokumentaci, vytěžil směs stavební suti a uhlíků a odebral vzorky malt.
Pondělí, 29. září 2025, 12:54
Ve výšce přibližně třiceti metrů byla při posledním restaurování sloupu Nejsvětější Trojice v roce 2001 ukryta zanýtovaná časová schránka s připomínkou tehdejší doby. Barokní chlouba Olomouce prochází opět obnovou, při této příležitosti odborníci...
V dutině o kruhovém půdorysu s průměrem 209 centimetrů kromě suti, uhlíků či ztrouchnivělých zbytků dřeva byly například i drůbeží kosti nebo plastová kinofilmová krabička se zprávou od restaurátorů z roku 2001. „Byl zde nalezen i zmuchlaný papír se stížnostmi na (ne)kvalitu jídla v blízké restauraci z téhož roku, dva klíče, fragment textilie a plastový obal. I když byla vytěžená suť proplavena na sítech, nebyly získány žádné další artefakty. Všechny nálezy jsou moderní sekundární intruze bez liturgické či významnější archeologické hodnoty,“ konstatovala Sandra Kolářová, mluvčí Národního památkového ústavu z územního odborného pracoviště v Olomouci.
Odborníci tak usuzují, že prostor pod kaplí nebyl relikviářem, kryptou a pravděpodobně ani nesloužil jako ventilační prvek. „Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že jde o technický vyrovnávací prostor, který umožnil založit podlahu kaple výše než okolní terén, odlehčil hmotu podnože sloupu a po dokončení stavby zůstal bez dalšího využití. Kruhový otvor v klenbě sloužil k tomu, aby řemeslník, který odstranil dřevěné lešení a šablonu pro stavbu cihlové klenby, mohl své pracoviště opět opustit. Z hlediska významu pro poznání barokní architektury se ukazuje, že i u monumentálních památek se uplatňovala praktická stavební logika – kombinace reprezentace v podobě kaple a konstrukční nutnosti, tedy volného prostoru pod ní,“ doplnili archeologové s tím, že pro doplnění dokumentace bude ještě provedeno 3D laserové skenování.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
