Proti vejcím z otřesných podmínek. Obránci zvířat protestovali před obchodem v Litovli

V úterý ráno zákazníci prodejny COOP v Litovli na Palackého ulici procházeli kolem velkoformátových snímků slepic v klecovém chovu i malé klece s plyšovými nosnicemi, které ilustrovaly, v jakých podmínkách drůbež v některých podnicích přežívá a snáší vejce pro prodej v obchodech. „Bohužel i v Olomouckém kraji je to podobné jako ve většině sítě COOP, to znamená, že nadále prodávají klecová vejce, byť slíbili, že přestanou. Jde o vejce z nejkrutějších chovů, slepice živoří na malém prostoru, celý život musí stát na drátech a nemají žádné podmínky pro své přirozené chování,“ komentoval Pavel Buršík, mluvčí organizace OBRAZ – Obránci zvířat. Ten zároveň připomněl, že další obchodní řetězce splnily svůj dobrovolný závazek a od letoška už klecová vejce neprodávají.

„V našich obchodech preferujeme prodej českých vajec. V tuto chvíli však není známo, kdy bude na trhu dostatek vajec z voliérových či podestýlkových chovů od českých dodavatelů. Podle dat Ústřední evidence drůbeže je aktuálně ještě 41,6 % nosnic v České republice chováno v obohacených klecových chovech a s přechodem na volné chovy mají největší problémy především menší, lokální producenti, a tedy většina našich dodavatelů,“ uvedl pro Drbnu Ivo Čižmár, mluvčí skupiny COOP.

„Naším záměrem není prodávat dovážená vejce, byť by šlo o vejce z podlahových chovů. Velmi si uvědomujeme nutnost etického zacházení se zvířaty, zároveň však klademe důraz na podporu českých farmářů,“ dodal mluvčí Svazu českých a moravských spotřebních družstev - skupiny COOP.

S argumenty problematické dostupnosti vajec z přívětivějších podmínek pro slepic se zástupce organizace OBRAZ neztotožňuje. „Měli spoustu času se na to připravit. Už v roce 2018 slíbili, že k roku 2025 přestanou vejce z klecového chovu prodávat. Druhá věc je, že další řetězce se na změnu připravit dokázaly,“ podotkl Buršík.

Také on rozdával před prodejnou v Litovli kolemjdoucím či zákazníkům mířícím do prodejny letáčky a hovořil s nimi o tématu klecového chovu slepic. „A jak máme poznat, že je vejce od slepic v kleci?“ ptala se jedna z žen. „Na skořápce každého vejce v obchodě je uvedený kód, který začíná číslem. Číslo 3 znamená, že vejce je z klecového chovu,“ vysvětloval Pavel Buršík.

Nejvyšší kvalitu či přívětivost chovu znamená číslo 0 – bio, následuje 1 - volný výběh, 2 – podestýlka a 3 - klecový chov. Za číslem je pak uvedený kód země původu, například CZ, SK, PL. Nakonec je uvedeno registrační číslo konkrétního chovu.

Přímo v litovelském obchodě si ale v úterý v době protestní akce zákazníci označení vajec prohlédnout nemohli, v lednici žádná nebyla. „Vejce dovezou zítra,“ sdělila jedna z prodavaček.

„Ze všech našich zastávek můžu říct, že většina lidí reaguje pozitivně, zajímá se o tuto problematiku a pobaví se s námi. Také často mají vlastní slepice, proto k nim mají vztah a vědí, že slepice mají své potřeby. Pak jim přijde neuvěřitelné, v jak otřesných podmínkách musejí pro produkci vajec do obchodů trpět,“ poznamenal Pavel Buršík.

Jeho zkušenost o chvíli později potvrdila jedna ze zákaznic vycházející ze samoobsluhy. „Slípky by se takhle chovat neměly. Na fotkách je vidět, že je to hrozné. Mám své slípky, jsou na zahradě. Vajíčka kupuju málo, ale v jiném řetězci, kde už je nemají z klecí a rozdíl v ceně ani není takový. S takovým protestem nemám problém,“ řekla po krátkém povídání s iniciátory akce seniorka Jana.

I drůbežáři a zástupci českých obchodníků ale upozorňují, že současná produkce neklecových vajec z alternativních chovů zatím nedokáže pokrýt celkovou poptávku. „Přechod na modernější a etičtější chovy je časově a finančně náročný a dodavatelé technologií nestíhají splnit všechny požadavky chovatelů nosnic,“ konstatovala Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Situaci podle ní navíc komplikuje také častý výskyt ptačí chřipky v posledních letech.