Vlastivědné muzeum otevře výstavu k pětistému výročí olomouckého orloje

K výstavě vyšla i publikace. „Na výstavě je k vidění přes 200 exponátů, gro trojrozměrných exponátů pochází ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci. Okresní archiv v Olomouci poskytl obrazové podklady pro starší dějiny orloje a Muzeum umění má zase dobře zastoupené novější období, jak výzdobu malíře Jana Köhlera, tak pozůstalost Karla Svolinského s velkým množstvím návrhů, skic a studií malířských zobrazení současného orloje," řekl autor výstavy Radim Himmler.

Obdobná výstava se v Olomouci uskutečnila naposledy v roce 1985. Za tu dobu získali badatelé nové informace ze zahraničí, na výstavě tak nechybí ani srovnání s evropskými orloji. „Na výstavě jsou k vidění i modely zmenšených interiérových orlojů, které byly nějakým způsobem inspirovány olomouckým orlojem. Vystaven je zde také krásný dřevěný model olomouckého orloje z Muzea hlavního města Prahy," doplnil autor.

K nejpozoruhodnějším exponátům patří podle Himmlera takzvaný Fabriciův astroláb, jde o astronomický číselník, který byl na orloji od roku 1574 až do roku 1895. Nechybí ani vzácně dochovaná kalendářní deska na léta 1746 až 1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898. „K vidění jsou i malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů, jako byli Jan Kryštof Handke, Richard Bitterlich, Jano Köhler či Karel Svolinský," doplnil Himmler.

Olomoucký orloj, technická i umělecká památka, je i přes první písemnou zmínku v roce 1519 součástí budovy radnice zřejmě již od první poloviny 15. století. Orloj byl několikrát přebudováván. Například v 16. století se do přestavby složitého orloje pustil všestranně talentovaný učenec, matematik, botanik a astronom Paulus či slavný doktor a císařský matematik Pavel Fabricius. Současnou podobu získal od Karla Svolinského v 50. letech 20. století poté, co byl poškozen za druhé světové války.