Před 55 lety, 23. prosince 1966, se svět dozvěděl o existenci fiktivního českého génia a všeuměla Járy Cimrmana. Stalo se tak v rozhlasovém humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Karel Velebný alias Evžen Hedvábný tehdy oznámil veřejnosti nález truhly s rukopisy do té doby notoricky neznámého česko-moravsko-slezsko-chodského polyhistora. Truhlu objevil ve zdi své chalupy v Jizerských horách. Na její otevření si jazzman Velebný pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia. A zrodil se pozoruhodný fenomén, který patří k pilířům české zábavy.
Cimrmana vymysleli Jiří Šebánek se Zdeňkem Svěrákem a zprvu nezávazná mystifikace kolem něj se časem rozrostla do netušených rozměrů. Jméno Cimrmanovi vymyslel zřejmě Šebánek podle chomutovského hokejisty. Křestní jméno Jára pak bylo dodáno, aby vzbuzovalo zdání uměleckosti. Jako hlavní předobrazy postavy samotné uvádí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera, profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského či cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla.
Českého génia Cimrmana přirovnávají jeho obdivovatelé k sopce, která svou erupcí zasypala sama sebe. Životní cestu vídeňského rodáka lemují desítky objevů, vynálezů, matematických vzorců, filozofických teorií a vyřešených kriminálních případů. Projektoval Panamský průplav a o pouhých sedm metrů minul Severní pól. Přesto se nakonec světoběžník Cimrman vrátil do Čech a jako zapřisáhlý vlastenec se se svými protihabsburskými vtipy podílel na pádu rakousko-uherské monarchie.
Obdivovatelé českého génia Járy Cimrmana záhy zjistili, že mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo v roce 1967 Divadlo Járy Cimrmana. K jeho zakladatelům mimo jiné patřili i režisér Ladislav Smoljak a básník, textař a scénárista Miloň Čepelka. Ke hře Akt, která byla pro celovečerní představení krátká, přidali herci ještě fingovanou přednášku o autorovi Cimrmanovi, která se posléze stala pevnou součástí všech představení a měla velký ohlas. Herci se tak stylizovali do odborníků (vědců), kteří interpretují dílo "mistra" jako součást své vědecké práce.
Jedinečnost tohoto divadelního formátu mu zajistila nadčasovost a značný úspěch až do dnešních dnů. Hry o Cimrmanovi se staly notoricky známé a řada citátů z nich zlidověla. V 80. letech pronikl Cimrman i na celuloid ve filmech Ladislava Smoljaka s názvem Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný, a v komedii Nejistá sezóna. Na všech těchto filmech se autorsky podílel i Zdeněk Svěrák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
