Muzeum umění Olomouc zve na výstavu děl autorů, kteří svou činnost museli pozastavit kvůli bývalému politickému režimu. Bude tak možné si prohlédnout desítky vybraných děl od umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar nebo Vojmír Vokolek.
Projekční kancelář Huť architekta Jaroslava Čermáka se specializovala od konce třicátých let na moderní sakrální architekturu a design. Kancelář sdružovala historiky umění, řemeslníky i umělce. Jejich činnost ale v roce 1948 museli ukončit, přesto se jejich členové scházeli i nadále.
Přední teoretici Hutě, historička umění Růžena Vacková a teolog Josef Zvěřina, usilovali o vytvoření nového uměleckého slohu. V tom jim ale zabránili komunisté a ve vykonstruovaném procesu oba teoretiky odsoudili na 22 let. Právě těmto umělcům, architektům, teoretikům a kněžím patří výstava s názvem Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989.
Sobota, 29. října 2022, 19:11
Čím dál více lidí navštěvuje turisticky zajímavá místa v kraji. Termály Losiny hlásí, že letošní návštěvnost se dostala zpět na předcovidovou úroveň. Hrad Helfštýn zároveň slaví návštěvnicky nejúspěšnější sezónu vůbec.
Návštěvníci budou moci zahlédnout 170 pečlivě vybraných děl od řady umělců, mezi něž patří Mikuláš Medek, Jan Exnar, Ludvík Kolek nebo Vojmír Vokolek. Exponáty se skládají ze široké škály artefaktů. K vidění budou obrazy, kresby, sochy a grafiky, modely nebo architektonické plány a další. Prostřednictvím právě architektonických plánů se bude možné seznámit se stavbami, které se uskutečnily, nebo se je naopak uskutečnit nepodařilo. „Bude zde také něco jako pokladnice se vzácnými relikviáři a dalšími liturgickými předměty,“ nastínila v tiskové zprávě spoluautorka výstavy Šárka Belšíková.
Výstava připomene také příběh zmíněné projekční kanceláře Huť, která vyprojektovala několik pozoruhodných staveb a úprav kostelů. Jedním z nich byla novostavba domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně. Ta dnes slouží jako přednáškový sál ve Fakultní nemocnici Olomouc.
„Kapli představíme prostřednictvím architektonických plánů, které se podařilo dohledat v archivu Národního technického muzea v Praze v pozůstalosti architekta Čermáka. Tyto plány dosud neměla veřejnost možnost spatřit stejně jako návrh na vitráž, která zdobí předsíň kaple a která se z bohaté výzdoby jako jediná dochovala dodnes,“ vysvětlil spoluautor výstavy Ivo Binder.
Pondělí, 24. října 2022, 17:03
Ojedinělá výstava Kunstkamera Jana Švankmajera je až do začátku ledna k vidění v prostějovském muzeu. Podivuhodný Švankmajerův svět představují desítky fotografiích, ale také artefakty a plastiky z Afriky a Tichomoří.
V době komunistické totality vznikalo moderní umění často pro venkovské kostely, a to zejména na Moravě. To ale podle Belšíkové nelze zobecnit. „Uskutečněné projekty jsou spíše než s geografií spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící. Takovouto osobností byl například farář z Jedovnic František Vavříček nebo stále činný kněz Pavel Kuneš z Klecan u Prahy či Pavel Procházka dnes působící ve šluknovské farnosti.“ objasnila v závěru.
Výtvarné umění vznikající pro sakrální interiéry ve sledované době silně ovlivňovala politická situace. Proto také Muzeum umění oslovilo ke spolupráci Ústav pro studium totalitních režimů, konkrétně historika a teologa Michala Sklenáře, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá a na dané téma chystá vlastní samostatnou knihu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
