Před sto padesáti lety se narodil henčlovský rodák, novinář, spisovatel a zemědělský historik František Obrtel. Svým dílem se významně zapsal do historie celého regionu. Jeho nejúspěšnější knihou jsou Moravští sedláci, která je o politických dějinách venkova.
František Obrtel se narodil 31. března 1873 v Henčlově, tehdejší vesnici blízko Přerova, nyní místní část Přerova. Obecnou školu navštěvoval v Henčlově a Troubkách. V letech 1883–1892 studoval na přerovském gymnáziu. Potom absolvoval studia na pražské německé univerzitě. Právnické povolání však nikdy nevykonával.
Dostal totiž v roce 1896 zajímavou pracovní nabídku v olomoucké redakci Selských listů. Tak začala jeho novinářská dráha. Založil novou rubriku Moravská vesnice a v roce 1899 zde otiskl první příspěvek o Příkazích. V září 1902 byl jmenován hlavním redaktorem Selských listů.
Angažoval se také politicky a veřejně. Byl členem vedení Pokrokového spolku společně s Vilémem Přindišem a Kunešem Sonntagem. Na ustavujícím sjezdu moravsko-slezské agrární strany konaném 27. prosince 1904 v Olomouci se podílel na vypracování programu strany. V letech 1906–1909 vydával v Prostějově a v Brně dvoutýdenník Snaha. List se však neujal a Obrtel se opět vrátil do Selských listů. Byl členem ústředního výboru Národní jednoty pro východní Moravu, Moravskoslezské besedy a Moravského kola spisovatelů.
Dne 1. září 1916 přešel do pražské redakce deníku Venkov, kde vedl moravskou hlídku a psal fejetony až do odchodu do důchodu v roce 1933. Redigoval také rodinné kalendáře vydávané agrární stranou a první ročníky časopisu Brázda. Byl spoluzakladatelem Československé akademie zemědělské. Od roku 1924 byl místopředsedou VI. odboru literárního a osvětového a předsedou komise pro zemědělskou literaturu.
Úterý, 14. března 2023, 19:04
Před osmdesáti lety, 14. března 1943, zahynuli členové protifašistického odboje a výsadkové skupiny Bronse Bohumír Martínek a František Vrbka. Byli spjati s Prostějovem, kde studovali na zdejší reálce.
František Obrtel je autorem řady knih. Prvotinou byl soubor kulturních, literárních a historických črt uveřejněných v moravských novinách a časopisech nazvaný Od redakčního stolku (Praha 1912) . Najdeme zde í také črty z našeho regionu , například o hudebním festivalu na Klášterním Hradisku, o vzduchoplavbě v Luhačovicích a cvičení prostějovského profesora tělesné výchovy a zakladatelé svérázné Hanácké republiky Jana Svozila a obrázky z pruské vojny roku 1866.
Nejúspěšnější Obrtelovou knihu je kniha Moravští sedláci v letech 1848–1904, příspěvek k politickým dějinám našeho venkova (Rolnická tiskárna Přerov, 1. vydání 1914, 2. vydání Přerov 1919).
"Voní zas lesy. – Voní role a louky. – Člověk zas silněji cítí, kde tkví jeho bytost kořeny – – V té slavné chvíli jarního snoubení matky Země s rukou rolníkovou svěřují papíru kousek staré svojí lásky: trochu pohledů do národně-politické dílny moravského rolníka od prvních zábřesků ústavního života až do založení jeho vlastní strany před deseti lety. Pokusím se načrtnouti aspoň zhruba, jak moravský sedlák chápal od r. 1848 veřejný život, a jak se rozvíjel jeho obzor," napsal v úvodu knihy František Obrtel.
Kniha je obrazem veřejného života na moravském venkově od zrušení roboty přes národní probuzení v oblasti hospodářské, politické a osvětové, činnost Selského spolku a založení selské stavovské organizace na Moravě. Obsahuje i medailóny rolnických činitelů, písmáků a organizátorů. Byli jimi František Skopalík ze Záhlini, Jan Rudolf Demel z Olomouce, Josef Vysloužil z Příkaz, Josef Hoch z Hrubčic, Josef Vychodil z Topolan a Jan Rozkošný z Křenovic.
Za dalších Obrtelových knih uvádíme knihy črt Pojďte s námi (Praha 1919), U nás doma ( Praha 1. díl 1925, 2. díl 1930) a publikaci Po stopách novin na našem venkově od dob probuzení ( Praha 1921).
Neděle, 22. ledna 2023, 09:52
Před 110 lety, 20. ledna 1913, se ve Vranovicích na Prostějovsku narodil Jan Marek. Za války se zapojil do domácího odboje a působil ve zpravodajské skupině Clay-Eva. Zemřel po potyčce s gestapem na začátku roku 1945. Dostal Československý válečný...
Byl také autorem odborných zemědělských knih. Jednalo se například o publikace z oblasti zemědělského družstevnictví. K 100. výročí narození Cyrila Kampelíka uspořádal pro Ústřední jednotu hospodářského družstva první svazek Kampelíkovy knihovny včetně životopisu. Významné byly publikace Z díla družstevní svépomoci (Praha 1926) a Zemědělské družstevnictví v Československu ( Praha 1928).
Publikoval také vzpomínky na život v rodném v Henčlově (časopis Český lid) a na svou literární práci (Věstník Československé akademie zemědělské). Jeho syn Vít Obrtel (1901–1988) byl architektem, scénografem, typografem, spisovatelem a básníkem.
František Obrtel zemřel 13. února 1962 v Praze. Svým dílem se významně zapsal do historie našeho regionu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
