Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Výtvarník Bohumil Sekanina by se letos dožil sto let. Některé jeho skleněné obrazy byly inspirovány hudbou

Letos si připomínáme sto let od narození významného sklářského výtvarníka, malíře a grafika Bohumila Sekaniny. Rodák z Vanovic u Blanska se vyučil kameníkem, jako aranžér pracoval v prostějovském ČSAD. Jeho dílo a život představuje až do konce dubna výstava v galerii Špalíček v Prostějově.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Bohumil Sekanina se narodil 24. května 1923. V letech 1953 až 1958 soukromě studoval u akademického malíře Antonína Kameníka kresbu, malbu, grafické techniky a základy rytí a leptání skla. V letech 1958 až 1963 byl externím posluchačem katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP v Olomouci u profesorů Aljo Berana, Aloise Kučery, Vladimíra Navrátila a Františka Bělohlávka. Jeho technikou byla hlavně tužka, suchá jehla, linoryt, rákosové pero a dřevořezba.

Stále více jej však přitahovalo sklo. Navštěvoval sklárny a účastnil se různých stáží a seminářů. Výtvarnému zpracování skla se začal soustavně věnovat od roku 1964. Do bloků a skleněných desek převáděl své výtvarné představy pískováním, obrušováním a štípáním skleněné hmoty. Mezi materiály, které používal, patřily float, elektrofloat, lité a surové sklo. Jeho díla získávala zajímavou optickou kvalitu, ve které čistá plocha kontrastuje s plochami záměrně opracovanými. Z dalších technik používal leptání, listrování, hloubkové tryskání, hlazení a broušení. Vrstvením několika barevných skel na sebe dosahoval neobvyklých světelných efektů. Mnohé jeho „skleněné obrazy“ jsou inspirovány hudbou. Oblíbené jsou také jeho komorní skleněné artefakty určené k výzdobě bytových interiérů.

Rodák z Henčlova, spisovatel František Obrtel by se dožil 150 let. Významně se zapsal do historie regionu

Před sto padesáti lety se narodil henčlovský rodák, novinář, spisovatel a zemědělský historik František Obrtel. Svým dílem se významně zapsal do historie celého regionu. Jeho nejúspěšnější knihou jsou Moravští sedláci, která je o politických...

Ve spolupráci s architekty a výtvarníky tvořil monumentální díla, která najdeme v řadě obřadních a obecních síní a ve veřejných budovách. Patří mezi ně například skleněná stěna ve svatební síni ve Ptení, stěna ve smuteční síni v Nezamyslicích, skleněné obrazy ve svatební síni ve Smržicích, pískovcová vitráž ve smuteční síni v Prostějově, skleněný obraz a vitráž v bývalé budově Okresního úřadu v Prostějově, triptych z barevných skel na Obecním úřadě v Lipové, tři skleněné portály na zámku v Konici. Další díla najdeme v Kroměříži, Olomouci, Brně, Loděnicích, Frýdku- Místku, Žďáru nad Sázavou, Kralupech nad Vltavou či na Slovensku, v Austrálii a Singapuru.

Na jeho obrazech vidíme krajinu, městská zákoutí i portréty herců, například Jaroslava Marvana, Ladislava Peška, Josef Kemra a Stely Zázvorkové a Aleny Vránové. Řada námětů pochází z Prostějova, Vrahovic, Ptení, ale také z Balkánu. Technikou zinkografie kolorované akvarelem vytvořil malé kouzelné obrázky starého Prostějova, například židovských uliček. Neméně zajímavé jsou jeho symbolické obrazy. Tvořil je technikou monotypu a vyjadřují duševní prožitky získané z poslechu hudby a četby poezie.

Před osmdesáti lety zahynuli členové výsadku Bronse, bývalí studenti prostějovské reálky

Před osmdesáti lety, 14. března 1943, zahynuli členové protifašistického odboje a výsadkové skupiny Bronse Bohumír Martínek a František Vrbka. Byli spjati s Prostějovem, kde studovali na zdejší reálce.

Výraznou roli v jeho životě měla hudba. Hrál na klavír, varhany a harmoniku. Miloval jazz, swing a operetu. V padesátých letech byl trombonistou v Orchestru Miloslava Milotínského, který reprezentoval éru swingu a taneční hudby v Prostějově.

Žil a pracoval v rodinném domě ve Vrahovicích, kde měl ateliér. Byl členem Unie výtvarných umělců sklářského sdružení v Praze. Umělecká díla také vystavoval v prodejně Dílo v Brně, kde je bylo možno zakoupit.

Svoji tvorbu představil na několika výstavách v Prostějově konaných v letech 1964, 1973, 1980, 1982, 1987. Dále vystavoval v Moravské galerii v Brně na Trienále rytého a řezaného skla (1985, 1987) a v galeriích v Holandsku. Další výstavy proběhly v Litovli, Boskovicích, Úsobrně, Slušovicích a Vyškově.

Bohumil Sekanina zemřel 1. srpna 1994 po těžké nemoci v léčebně v Jevíčku. Jeho ostatky jsou uloženy na Městském hřbitově v Prostějově. Svou tvorbou přesáhl hranice našeho regionu. Byl to významný umělec a dobrý a obětavý člověk. Jeho život a dílo představuje výstava v galerii Špalíček prostějovského muzea v Uprkově ulici s názvem  Bohumil Sekanina… nejen sklář. Zájemci ji mohou zhlédnout do 28. května.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Hana Bartková

Štítky Bohumil Sekanina, výročí, umělec, výtvarník, sklo, výstava, Špalíček, Prostějov, hudba, výstava, sklo, galerie, technika, malíř, Olomouc

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Výtvarník Bohumil Sekanina by se letos dožil sto let. Některé jeho skleněné obrazy byly inspirovány hudbou  |  Kultura  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.