V minulých týdnech se mezi Olomoučany opět rozhořela diskuze o umístění Arcidiecézní charity Olomouc v centru města na ulici Wurmova. Nebylo to poprvé, co se museli občané nepříjemně potýkat s opilými a často nebezpečnými osobami, které se do této lokality stahují. Možná jste již slyšeli případ Zdeňka Kortiše, majitele The Black Stuff Pubu na ulici 1. máje, který má s místními individui mnoho zkušeností. Ostatně jeho otec vyšel z posledního konfliktu se všemi čtyřmi propíchanými pneumatikami a dřívější napadení jeho sestry je již zcela za hranou.
Jak vnímají tento palčivý, ale z pohledu občanů přehlížený problém Vaše zastupitelské kluby?
Jak by se město mělo postavit k situaci, kdy se občané začínají bát projít jednou z tepen spojující historické centrum a např. hlavní vlakové nádraží?
Otázky byly položeny předsedovi zastupitelského klubu e-mailem 3. června v 9:30. Předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 10. června do 12:00.
Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Vnímáme tuto lokalitu jako jedno z problémových míst ve městě. Situace má řadu příčin a její řešení má také několik rovin. Problematické osoby, a nejsou to žádné stovky ani desítky, ale několik konkrétních individuí, se ve skutečnosti v této lokalitě nekoncentrují jen kvůli dennímu centru charity, ale také kvůli blízkosti významné církevní památky, kvůli celotýdennímu provozu blízké večerky i kvůli vysoké koncentraci lidí, včetně studentů. Z pohledu těchto lidí taková lokalita znamená výrazně vyšší šanci získat nějaké prostředky na alkohol. Obdobné je to i na jiných místech, kde jsou splněny některé tyto faktory, třeba na Dolním náměstí.
Důležitá je zvýšená dohledová činnost městské policie, která se tady už opravdu odehrává a dál ji budeme vyžadovat, důležité je, aby tyto problémové lidi nikdo nepodporoval, byť by k tomu měl sebelepší úmysly, a otázkou je i vymístění denního centra charity. O tomto kroku aktivně jednáme s vedením charity, je to ale běh na dlouhou trať, protože při zveřejnění jakékoliv alternativy k přestěhování charity se v dané lokalitě zvedne vlna odporu. Na přestěhování má podle mých informací zájem i sama charita.
Problematika bezdomovectví je samozřejmě složitá a má svoje široké sociální souvislosti. Mnohé koncepční a dlouhodobé věci jsou k řešení primárně na úrovni vlády než na městech a obcích, které však rovněž nesou svoji výraznou odpovědnost. Ve svobodné společnosti nelze lidem přikázat, aby žili způsobem, jakým žije většina lidí. Naprosto nepřijatelné však je, aby bezdomovci svým agresivním chováním napadali a obtěžovali slušné občany. U řady bezdomovců má smysl realizovat programy směřující k tomu, aby se mohli navrátit zpět do společnosti. Obávám se však, že toto se netýká těch agresivních jedinců, kteří obtěžují slušné lidi v ulicích. Jde často o alkoholiky a narkomany, jejichž socializace je prakticky nemožná. Vedení města se snaží nelehkou situaci řešit, přičemž problematiku si pod sebe stáhnul především pan primátor Žbánek. Založil pracovní skupinu, která se pravidelně schází. Došlo k úpravě několika městských vyhlášek regulujících konzumaci alkoholu na veřejnosti. My neustále apelujeme na zkvalitnění činnosti městské policie, která plní sice represivní funkci, ale ta je podle nás nezbytná. Rovněž se domníváme, že zásadním přínosem by byl přesun denního zařízení charity do oblasti mimo centrum. Toto opatření v jiných městech pomohlo. V neposlední řadě je důležité, aby lidé nedávali bezdomovcům peníze. Dělají to z dobré vůle, ovšem jejich problém to neřeší, naopak prohlubuje.
Problém bezdomovectví (nejen) v Olomouci je mnohovrstevnatý a jako takový vyžaduje mnohovrstevnatou odpověď. Jednoduché řešení neexistuje. Hlavní rozměr problematiky je sociální a vyžaduje proto řešení v sociální oblasti. Zatímco města jako Brno nebo Ostrava implementovala projekty jako je Rapid Re-housing/Housing First inspirované dobrou praxí ze zahraničí, v Olomouci se zatím nic viditelného neděje. I přesto, že před volbami sliboval současný primátor řešení problematiky bezdomovců jako svoji prioritu. Je potřeba od sebe oddělovat lidi, kteří se stali bezdomovci ze socio-ekonomických důvodů a těmi, pro něž je bezdomovectví stylem života. Těm prvním by město mělo pomáhat znovu se začlenit do společnosti.
Druhý rozměr problematiky je pak bezpečnostní. Ten se týká především bezdomovců „z povolání“, tedy lidí, pro něž je bezdomovectví jakousi „svobodou“, která je zároveň chrání před úřady, vymáháním exekucí či pokut. Tento životní styl jde ruku v ruce s nadměrným užíváním alkoholu, znečišťováním veřejných prostranství a v některých případech i agresivitou. Policie má přitom jen omezené možnosti, jak proti těmto lidem bez dokladů a jakékoliv zodpovědnosti postupovat. Inspiraci pro řešení takových situací můžeme hledat třeba v nedaleké Vídni, kde zavedli tzv. „Wet Houses“, tedy „mokré domy“, kde se bezdomovci mohou opít a vyspat, aniž by obtěžovali či ohrožovali kolemjdoucí na ulicích. Statistiky přitom prokazují, že v takových institucích bezdomovci dokonce pijí méně než venku.
Bezdomovci „z povolání“ také často migrují od města k městu a hledají, kde se jim bude dařit nejlépe. Je proto dobré začít srovnávací analýzou „push“ a „pull“ faktorů, tedy faktorů, které vedou k tomu, že do některých měst se bezdomovci stahují, zatímco z jiných odcházejí. Taková analýza nám může dát důležité odpovědi na to, proč je Olomouc mezi migrujícími bezdomovci tak populární. Jedním z takových faktorů je nepochybně velice snadná dostupnost laciného alkoholu a koncentrace lidí (zdrojů vyžebraných peněz) na relativně malém prostoru. Částečně by mohlo pomoci dlouhodobě diskutované přesunutí charity ze středu města. Bezdomovci závislí na vyžebraných penězích se však budou nadále zdržovat v centru a před nádražím. Neustálé odstraňování laviček přitom není řešením příčin, ale pouze důsledků problému. Žádné řešení není samospasitelné a bezdomovectví nikdy z lidské společnosti zcela nevymizí. Je však dobré řešení hledat a zkoušet metody alespoň částečně osvědčené v jiných městech a řešit problém s chladnou hlavou.
Klub zastupitelů za hnutí SPD a SPOZ vnímá tento problém, který je nejen v okolí Wurmovy ulice, ale i před nádražím, v okolí supermarketů a na dalších místech Olomouce jako velmi negativní fenomén poslední doby. Tato skupina lidí, většinou bezdomovci a jejich přátelé, pod vlivem alkoholu a drog, vyvolávající agresivní konflikty, znečišťující veřejná prostranství a obtěžující svou přítomností či hlukem kolemjdoucí občany či turisty, rozhodně dobrému jménu města nepřidává. Problém má dle nás dvě roviny, bezpečnostní a sociální a obě mají svá řešení, byť omezená.
Městská policie nemůže být neustále na všech místech výskytu těchto lidí. Může ale svou častější přítomností se snažit o jejich vytlačení z těchto míst. MP sice koná, ale zákon o přestupcích a obecně závazná vyhlášky nedávají příliš šancí na řešení. Pokuty za přestupky (konzumace alkoholu na veřejných místech, veřejné pohoršení či znečišťování veřejného prostranství), které lze udělit až do výše 10 000,- Kč jsou v této skupině nevymahatelné. Obecně u těchto lidí je jakákoliv vymahatelnost práva obrovský problém. Naše hnutí navrhuje znovu zařadit do zákona ( a nikoliv přestupkového) ale trestního „ Zákaz pobytu“ tj. možnost vykázat tyto nepoučitelné osoby z katastru města. Tento institut byl v roce 2017 nahrazen novou legislativou a domníváme se, že v tuto chvíli by mohl být pomocným řešením.
Velmi závažně vnímáme tento problém v sociální rovině. Ne každé chování těchto lidí lze postihnout podle platné legislativy, přičemž jejich přítomnost a chování na inkriminovaných místech vzbuzuje obavy a nepříjemnosti. Jistě by bylo částečným řešením, alespoň v oblasti Wurmovy ulice a přilehlých prostor přestěhovat sídlo Charity s azylovým domem a dalšími službami na jiné místo v Olomouci. Tímto ale přesuneme problém pouze na jiné místo.
Jako člen sociální komise města Olomouce zastávám ten názor, že v našem městě nemusí být nikdo bezdomovcem a alkoholikem, pokud sám tento způsob života nechce. Máme tolik dotovaných sociálních programů pro tyto lidi, že nikdo z nich nemusí žít na ulici! Chápeme, že ne každý svou vinou se dostane do této tíživé situace, ale Olomouc má vždy pro ně řešení. Pokud ale nechtějí , je na místě jim omezit jakýkoliv přísun sociální pomoci. Myslím si, že čím více peněz do sociálních programů dáváme, tím nám množství těchto občanů přibývá, které nic nenutí změnit tento způsob života.
Nechvalně známé obrázky opilců v okolí Náměstí republiky nebo u Dómu jsou jen špičkou ledovce problému bezdomovectví, ze kterého se na veřejnost dostávají jen útržky v souvislosti narušováním veřejného pořádku. Nedávná situace kolem koronaviru obnažila systémová pochybení, která dosud pomáhala problém prohlubovat. Město nedisponuje kapacitami krizového bydlení pro případ mimořádných situací, má jen minimum sociálních či dostupných bytů a mělo problém i se zřízením karanténního centra pro případně nakažené bezdomovce.
Přitom důraz na prevenci propadu lidí do bezdomovectví se vyplatí a je levnějším opatřením než samotná represe. To platí i pro zmíněné Denní centrum pro lidi bez domova a další služby Charity Olomouc, které jsou dlouhodobě podfinancované a v podstatě hasí především akutní problémy, nad kterými ostatní krčí ramena. Pokud město považuje problematiku bezdomovectví skutečně za prioritní téma (jak se o tom na profilech představitelů města píše) mělo by také jako stanovit jasnou podporu preventivním i represivním opatřením: posílení zmiňovaných služeb, větší podpora dluhového poradenství (aby lidé kvůli exekucím zbytečně nekončili na ulici), větší nejen krizové kapacity bydlení, ale i další opatření, jako jsou třeba asistenti prevence kriminality. V neposlední řadě je potřeba důslednější práce Městské policie: častější pěší hlídky nejen v problematických ulicích a lokalitách místo popojíždění či posedávání v autech, odvoz namol opilých jedinců na záchytku (jakkoliv je to nepříjemná práce), lepší využití kamerového systému na místech, kde je to potřeba.
První vlaštovky aktivnějšího přístupu k řešení problému se objevují: například spolupráce Technických služeb s Charitou při zaměstnávání jinak obtížně uplatnitelných lidí, zřízení psychiatrické ambulance pro lidi bez domova (kteří se často na ulici ocitají i z důvodu psychických obtíží). Řada možností však zůstává nevyužitá a realizovaná opatření jsou prováděny mnohdy laxně, nesystémově a chaoticky.
O pohybu nepřizpůsobivých občanů na území města Olomouce, respektive ke kumulaci těchto osob na určitých místech se hovoří už dlouhodobě. Dlouhodobě tento problém trápí nejen vedení města, ale samozřejmě, že i občany, kteří se pohybují v těchto lokalitách, či v nich bydlí.
Vygradovávající problémy jsou pouze důsledkem chování nepřizpůsobivých jedinců, kteří téměř s jistotou vědí, že jsou téměř nepostižitelní. Často na to hřeší a bohužel v něčem mají i pravdu. Nemají doklady, žádné finanční prostředky (bez dokladů jsou bez sociálních dávek), na přestupkových komisích se při uložení „pokuty“ z nich stávají dlužníci, protože jim není kde , a hlavně co vzít. Trestných činů se tito lidé dopouštějí jistě méně jak přestupků, o kterých se neustále diskutuje
Samozřejmě všemu jistě nepřidá nešťastné umístění oblastní Charity Olomouc téměř v historickém středu města. Bohužel tomu tak je a dlouhodobě se hledají jiné vhodné prostory pro poskytování jejich záslužných služeb pro lidi bez přístřeší a nepřizpůsobivé. Snad se to jednou podaří a tím se minimalizuje snad i výskyt s tím spojených nežádoucích jevů a chování této klientely. Nikdy však nevymizí úplně. To je nemožné. Je to jedna z daní za demokracii. Bohužel. Kdo se rozhodl nepracovat, nebydlet, nerespektovat a nedodržovat, se takto rozhodl svobodně, ale za své chování by měl nést také odpovědnost, což se nestává. Navíc, když tímto omezuje, ohrožuje a obtěžuje ostatní, dotýká se demokracie těch ostatních…Snad by pomohla i změna legislativy, snad…..V současném stavu pomohou snad jen posílené hlídky represivních složek a urychlené nalezení nové adresy pro oblastní Charitu , respektive pro některé služby, které poskytují.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
