Málokterá zem bude moci říct, že tolik pomohla Ukrajině, říká europoslanec Tomáš Zdechovský

V souvislosti s válkou na Ukrajině se Česká republika zapsala do povědomí celé Evropy nejen vlnou solidarity, ale také cestou premiéra Petra Fialy do Kyjeva. Jak nahlížíte na jeho cestu na Ukrajinu s odstupem času vy? Měla smysl?
Je to historický moment. Bylo to jako setkání Françoise Mitterranda s Václavem Havlem těsně před sametovou revolucí. Představte si, že je vaše město obléhané a tři premiéři jiných zemí najdou „koule“ za vámi přijet a osobně vám řeknou, že za vámi stojí. Myslím si, že řada médií a západních politiků je z toho šokována. Vnímali například Polsko jako zem, kde nefunguje takzvaný právní stát a velmi často ho kritizovali. Teďka srovnejte postoj Polska, České republiky a Slovinska versus Macrona, který zavolá jednou za čas Putinovi, zeptá se ho, jestli skončí válka, ten mu řekne ne a tím to končí. Všeobecně se dá říct, že spolupráce Česko – Polsko – Ukrajina nyní funguje špičkově. Myslím si, že na konci války bude možnost prozradit detaily operací, které dělali. Celému světu spadne brada, jak se Češi zachovali. Málokterá zem na světě bude moci říct, že tolik pomohla Ukrajině v boji proti Rusku.

Premiér Petr Fiala svou cestou jasně ukázal postoj Česka. Definoval dostatečně pozici České republiky také prezident Miloš Zeman, který byl ve svém prohlášení nečekaně kritický k Rusku a invazi na Ukrajině? Jsou jeho slova pro vás uvěřitelná?
Osobně si myslím, že prezident a jeho okolí začali chápat, co je Vladimír Putin zač. Jen si vzpomeňte, jak několik dní před invazí zpochybňoval prezident Zeman zpravodajské informace, které nebyly jen od zpravodajských služeb USA, ale také od české tajné služby. Je potřeba připomínat nejen jemu, ale také například Tomio Okamurovi jejich skandální výroky ohledně Ruska a ruské agrese. Je potřeba je s tím neustále konfrontovat. Myslím si, že prezident v žádném případě svůj postoj nezměnil. Miloš Zeman je a vždy bude proruský a je a vždy bude přítel Putina. Nyní se jen snaží udělat takové prohlášení, aby ho lidé nevyhnali z Lán a Hradu. Ta negativní atmosféra proti Rusku je tu dlouhodobě silná, a to musel i Hrad pocítit.  

Vypínání dezinformačních webů? Bez definice v zákoně se nám to může vrátit, říká slovenský novinář Peter Bárdy

Pondělí, 21. března 2022, 12:15Společnost

"Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony." Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro...

Do Česka přišlo zhruba čtvrt milionu uprchlíků z Ukrajiny. S obrovskou migrační vlnou se potýkají také státy sousedící s Ukrajinou. Čím dál častěji jsou skloňovány kvóty, které by mohly těmto zemím ulevit a přerozdělit uprchlíky do dalších evropských zemí. Souhlasil byste s tímto návrhem?
Osobně jsem kvóty nikdy nepodporoval a myslím si, že lidé nejsou věci, které si můžete přesunovat z jedné země do druhé, aniž byste se ptal na jejich souhlas. Spíše je potřeba vyjádřit solidaritu tak, aby státy byly schopny finančně reagovat na to, co se děje. Když Italové a Řekové měli 16 až 18 tisíc migrantů na svém území, tak dokázali neskutečně řvát, jakou tam mají vlnu a dostali kvůli tomu mnoho peněz. My se bohužel tváříme, že všechno zvládáme a nemyslíme na to, že uprchlíci tady budou za dva nebo tři měsíce, a přitom jsme si ještě o peníze neřekli. Tohle musíme diskutovat k našim partnerům. Je potřeba, aby celá Evropa na situaci logicky reagovala a pomohla nám s tím. Když to zvládneme my a státy zasažené migrační vlnou, zvládne to celá Evropa.

Česká republika se připravuje na předsednictví v Radě EU. Může být s ohledem na aktuální situaci na Ukrajině naše pozice významnější, než se mohlo ještě před nedávnem zdát?
Rozhodně. Hlavně si myslím, že Česká republika má nejen velmi důležitou roli, ale také důležité téma, které bude muset řešit. Konflikt skončí a bude zapotřebí vést mírová jednání, popřípadě bude potřeba začít jednat o Ukrajině s celou Evropou. Celá zem zasažená válkou bude potřebovat kompletní rekonstrukci. To jsou strašně důležité momenty. Tam může mít Petr Fiala neskutečně důležitou, až historickou úlohu. To je potřeba mít na paměti neustále. Dá se očekávat, že na něho i na jeho okolí bude kladen velký tlak. Petr Fiala se nyní ukazuje jako velmi schopný premiér a nepochybuji o tom, že to zvládne.

Jak osobně hodnotíte první měsíce fungování Petra Fialy v pozici premiéra?
Je to jednoznačně velká změna. Je to zvláštní, ale jeho předchůdce jsem potkal jen jednou. Andrej Babiš s námi nikdy nekomunikoval, neradil se a troufám si tvrdit, že ani nevěděl, co dělá Evropský parlament a co dělá Rada. Teď se pravidelně potkávám s ministry i premiérem. Je to nesmírně důležité a je to příjemný obrat o 180 stupňů. Petr Fiala je navíc po všech stránkách příjemným překvapením.

Válka na Ukrajině spustila novou vlnu dezinformací, které se šíří českým internetem. Bojuje Česko úspěšně s dezinformacemi a daří se je vyvracet? Například české internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Souhlasíte s tímto krokem?
Myslím si, že bylo naprosto klíčové, že měla tato vláda odvahu proti dezinformacím zasáhnout. Dokonce i zodpovědní ministři označili dezinformační weby a jejich fungování zastavili. Skrze tyto weby se šířila spousta nepodložených informací. Je potřeba v tom pokračovat a v době války je potřeba mít některé kanály pod kontrolou. Pokud někdo říká, že je tím narušena svoboda slova, tak já říkám, že je to nesmysl. Svoboda slova končí tam, kde začíná lež.

Nemělo by být lépe legislativně ukotveno, co je dezinformace? Nemáme právě v tom trochu mezeru, která se může vymstít?
Určitě ano. Léta jsme nebyli zvyklí na boj s dezinformacemi. To vše začalo bujet kolem let 2013 a 2014. Nárůst dezinformací a dezinformačních webů začal v době, kdy Rusko obsadilo Krym. Z pozdější doby známe dezinformace týkající se migrační krize a také covidu a očkování proti onemocnění. To všechno Evropa dříve neznala a musí se s tím vypořádat. Ruku v ruce s tím musí jít reakce politiků. Bohužel to, co vidíme, je realita, kdy právo dohání technologické firmy a není schopno přesně definovat, co dezinformace je. Věřím, že během dvou až tří let na to bude společnost schopna reagovat lépe.

Je tedy skutečně vypínání dezinformačních webů správnou cestou v boji proti dezinformacím?
Ano, to ale není kompletní řešení. Neměli bychom pouze vypínat dezinformační weby. Měli bychom mít také možnost na sociálních sítích označovat lež za lež. Fotku prostě nesmažete, ale připíšete k ní, že se jedná o dezinformaci. Je však velmi úzká linie mezi tím, kdy označit ironii nebo vtip za dezinformaci.

V jaké fázi je nyní boj s dezinformacemi na půdě Evropského parlamentu?
Myslím, že moji kolegové začali konečně chápat potřebu boje s dezinformacemi. V roce 2019 udělali komisi, ve které jsem členem a kde nyní pokračuji v boji proti dezinformacím. Před lety to téma ještě tolik lidí nezajímalo. Tehdy jsem společně s několika kolegy z Pobaltí tlačil na to, abychom takovou komisi měli a EU se tím začala konečně zabývat. Po třech letech práce si myslím, že jsme do Evropy přinesli jedno z klíčových témat. Pokud nezačneme s dezinformacemi bojovat, tak se nám může stát, že pravdivé informace přestanou být lidmi vnímány jako pravdivé.