Jed Stutox má malý vliv na úbytek hrabošů, tvrdí vědci

„Počet hrabošů - po dosažení maxima - následující rok rapidně klesá i bez Stutoxu. Kdybychom uměli předpovědět, že příští rok nastane kalamitní gradace hrabošů a již před jejím začátkem bychom Stutox použili, možná by význam mít mohl. Jenže tohle my předpovědět neumíme. V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je použití Stutoxu bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly - jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji - takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu,“ uvedl Kindlmann.

Dodal, že skupina vědců z Mendelovy univerzity porovnala počet odchycených hrabošů ve dvou blízkých lokalitách. Šlo o jižní Moravu, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedaleké Horní Rakousko, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného. „K redukci hraboší populace tedy v Rakousku došlo i bez použití jakýchkoliv jedů,“ uvedl Kindlmann.

Vědci tím reagují na tvrzení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, podle kterého užití Stutoxu vedlo loni ke snížení výskytu hrabošů. Vědci navíc poukazují na nebezpečnost jedu pro další zvířata. Účinná látka Stutoxu se mění v žaludku zvířete na prudce jedovatý fosfan. „V loňském roce byly nalezeny desítky mrtvých zajíců, dva čápi a několik dalších zvířat, v jejichž tělech byl nalezen právě fosfan. Tato mrtvá zvířata jsou však jen špičkou ledovce. Vůbec netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Skutečně uhynulých zvířat mohlo být desetkrát nebo taky stokrát víc. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.