Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.
Pokus trval zhruba měsíc v lese na ploše 1,65 hektaru. Vědci si vybrali období rašení listů a sledovali celkem osm statných dubů. Do jejich korun umístili umělé housenky z plastelíny. Vybrané části stromů ošetřili postřikem methyl jasmonátu, což je rostlinný hormon, který spouští obranu stromu. Poté sledovali mimo jiné změnu chemického složení listů, jaké látky začnou stromy vypouštět do ovzduší, nebo jací predátoři na tyto signály zareagují a na housenky zaútočí. Zajímalo je také to, jak se promění množství a druhové složení hmyzu v korunách stromů. Útoky predátorů dokumentovali na umělých housenkách podle otisků zobáků nebo kusadel. V laboratoři pak nabídli ošetřené a neošetřené listy housenkám bekyně velkohlavé, aby ověřili, zda housenkám skutečně nechutnají.
Vědcům se podařilo potvrdit, že predátoři, jako jsou ptáci, parazitické vosy, draví brouci či mravenci, navštěvovali ošetřené větve častěji než neošetřené. Na dubech tak výrazně ubyl počet listožravých housenek. Nejčastějšími útočníky byl dravý hmyz. V laboratoři se housenky bekyně vyhýbaly ošetřeným listům, což ukazuje, že stromy produkovaly i látky, které odpuzují býložravý hmyz.
„Fakt, že rostliny mohou chemicky přitahovat parazitické vosy, dravé brouky a dokonce i ptáky při napadení škůdci, je známý už nějakou dobu. Kromě chemických látek, jež jsme studovali my, se na daném procesu podílí třeba i změny v barvě listů, které predátoři dokážou zaznamenat,“ popisuje hlavní autor studie Martin Volf z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Vědci obraný mechanismus doposud netestovali v korunách vzrostlých stromů. Chování hmyzu a predátorů sledoval Martin Volf se svými kolegy ve výšce 40 metrů díky výzkumnému jeřábu.
„Studie ukázala, že chemická obrana stromů vyvolaná v reakci na poškození je jedním z významných mechanismů, které určují, jak bude vypadat druhové složení hmyzu v korunách stromů. Zároveň výsledky odhalují komplexnost a vzájemnou provázanost ekologických procesů mezi rostlinami a zvířaty. Studie je také vynikajícím příkladem úspěšného mezioborového výzkumu, protože spojuje velmi odlišné vědní oblasti od ekologie, entomologie, rostlinné fyziologie po analytickou chemii,“ shrnula Daniela Procházková, PR manažerka Biologického centra Akademie věd.
Na výzkumu se podíleli kromě českých vědců také výzkumníci z Německého centra pro integrativní výzkum biodiverzity iDiv, Univerzity v Jeně a Univerzity v Lipsku. „Nová zjištění nám mohou pomoci najít alternativní, přirozené strategie pro ochranu proti škůdcům v zemědělství a lesnictví, a tím i snížit množství pesticidů," dodává další z autorek studie Nicole van Dam, vedoucí výzkumné skupiny z institutu iDiv a Univerzity v Jeně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
