Smrk ztepilý, jehož stáří převyšuje 500 let, objevili pod vrcholem Keprníku v Jeseníkách výzkumníci ze zemědělské univerzity v Praze. Rozsáhlý průzkum prokázal, že nejstarší stromy pochází z původních pralesů, kdy člověk porosty v horách nijak neovlivňoval. Není vyloučeno, že v Jeseníkách mohou být stromy ještě starší.
Průzkum nejcennějších partií přirozených horských smrčin v nejvyšších polohách Jeseníků provádí více jak deset let vědci z Fakulty lesnické a dřevařské Česká zemědělská univerzity v Praze.
"Stáří některých stromů nás velice překvapilo. Prozatím nejstarším zjištěným je smrk ztepilý, jehož stáří převyšuje 500 let a roste pod vrcholem Keprníku v přírodní rezervaci Šerák-Keprník v nadmořské výšce víc jak 1200 metrů. Jeho věk jednoznačně dokládá, že tak staré stromy pochází z původních pralesů, tedy z dob, kdy do nich člověk svou činností ještě nijak nevstoupil nebo pouze velice nepatrně. Hodnota těchto stromů je nesmírná. Nelze ani vyloučit, že se zde nachází i stromy starší," potvrdil Miroslav Havira ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
V nejvyšších polohách Jeseníků okolo Pradědu a v údolí Bílé Opavy nebo Sněžné kotliny pak výzkumníci našli stromy starší něco málo přes 400 let. "Nedá mi také nezmínit stáří břízy, která byla nalezena v přírodní rezervaci Rejvíz. Je známo, že nejstarším dosud zjištěným jedincem břízy na světě je bříza kavkazská rostoucí na severu Švédska, jejíž věk je 252 let. Ta na Rejvíze má neuvěřitelných 226 let," dodal Havira.
Výjimečně staré stromy rostou i na Suchém vrch nedaleko Vrbna pod Pradědem, stáří zdejší borovice lesní převyšuje 415 let. Z vybraných stromů vědci speciálním vrtákem, takzvaným přírůstovým nebozezem, odebírají vývrt tlustý asi půl centimetru, z něhož prostým spočítáním letokruhů zjistí věk stromu a pomocí letokruhové analýzy i další informace.
Pondělí, 15. listopadu 2021, 16:05
Výjimečný nález se podařil botanikům v Jeseníkách. Poblíž Rudy na Moravou objevili vzácnou kapradinu, která jinde v zemi neroste. Jde o takzvanou varietu sleziníku netíkovitého, který zůstává zelený i po prvních mrazech.
"Analýzou šířky jednotlivých letokruhů můžeme zkoumat, jak se porost v minulosti vyvíjel. Strom třeba na počátku svého růstu vykazoval velice pomalý růst a letokruhy jsou úzké, náhle se však od určitého momentu významně rozšiřují, strom nějakou dobu přirůstal velice intenzivně a letokruhy jsou náhle širší. Z toho můžeme usuzovat, že na daném místě se něco odehrálo. Strom se najednou ocitl v mnohem lepších podmínkách, měl k dispozici více světla, tepla. My už však nevíme, co přesně se stalo," popisuje Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
Mohlo se jednat o kůrovce, porost mohly ovlivnit těžba nebo silný vítr. "Abychom zjistili, co se v daném území přesně stalo, pomáháme si srovnáním s historickými údaji o vichřicích nebo těžebních aktivitách. Někdy údaje odpovídají, jindy ne," vysvětlil Havira.
Průzkum se kromě toho zaměřuje také na strukturu lesních porostů, kdy vědci na vymezené ploše měří všechny živé i odumřelé stromy, zjišťují jejich počet, výšky, tloušťky, počet mladých stromků, ležící mrtvé dřevo, ale například i výskyt vzácných druhů mechů či brouků.
Pátek, 28. ledna 2022, 19:12
Město Jeseník hodlá ještě v letošním roce obnovit historický pramen U Vousáče, původně věnovaný rakouskému mocnáři Františku Josefovi I., který je ve špatném stavu a nefunguje. O dotaci bude žádat Olomoucký kraj. Pramen s pozoruhodnou minulostí by...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
