Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

TOULKY MINULOSTÍ: Špitálský chodník k Hradisku a hospoda premonstrátů jako centrum národního obrození

Z města Olomouce vedla cesta ke Klášteru Hradisko po staletí jen jedna. Vyšlo se Hradskou bránou, hned za mostem přes řeku Moravu se odbočilo doleva a kolem břehu se došlo až k Hradisku. Po stejné cestě se k němu ostatně dostaneme i dnes. Řeka Morava ale v dobách, kdy ještě neměla zpevněné břehy, tuto cestu často zalévala vodou a bahnem. Stávalo se tedy, že Klášter Hradisko byl i na několik týdnů od města odříznut. To se ukázalo být jako velký problém zvlášť po roce 1802, kdy se v opuštěném klášteře usídlila vojenská posádková nemocnice. Dlouhá a nebezpečná přeprava nemocných z městských kasáren často ohrožovala život vojáků, kteří potřebovali rychlou pomoc.

Nejkratší cesta do vojenské nemocnice

Po dlouhých letech marného vyjednávání o přesunutí vojenské nemocnice do města si vojenská správa v roce 1845 pomohla vybudováním nové cesty ke klášteru Hradisko, přímé, pevné a bezpečné. Rakouští ženisté postavili přes Moravu dřevěnou lávku a přivedli k ní nový chodník od jednoho z průchodů v městských hradbách, kterému se říkalo Hradišťský výpad. Ten se nacházel kousek od dnešní ulice Hanáckého pluku, v těchto místech dnes stojí budova garáží v Koželužské ulici, naproti Špitálských (dnes Hanáckých) kasáren. Tady začínal Špitálský chodník, lidově také chodníček, který pokračoval kolem důstojnické zahrady v prostorách tzv. Locatelliho bastionu, dnes areálu letního kina. Dále procházel středem tehdy ještě neexistující ulice krále Václava III. až ke zmíněné dřevěné lávce, od které vedla na druhém břehu už jen krátká cesta ke klášteru Hradisko. Od roku 1846 byl dokonce Špitálský chodník po celé délce v noci osvětlen, později osázen akáty a u výpadu oplocen.

TOULKY MINULOSTÍ: Historie řeznického řemesla a masných trhů v Olomouci. Cech patřil k nejstarším

Jak to v minulých stoletích vypadalo v jihovýchodní části města, tam, kde končilo město samotné, ohraničené městskými hradbami? Na starém Dolním náměstí a jeho přilehlých ulicích, v trhové osadě kolem kostela sv. Blažeje, který stával na dnešním...

Hradišťský výpad byl zrušen při bourání částí bastionové pevnosti na přelomu 19. a 20. století. Špitálský chodník postupně nahradila ulice Hanáckého pluku, také ulice Dobrovského a již zmíněná ulice Václava III. Právě vedle ní byla v letech 1911-1913 vystavěna dělostřelecká (dnes Žižkova) kasárna a tím nadobro potvrdila přímý směr ulice, o kterém v roce 1845 rozhodli c. a k. vojenští úředníci. Dřevěná lávka přes řeku byla rozebrána až v roce 1937, tedy až po dlouhých 92 letech od jejího postavení. O 200 metrů dál proti proudu byla postavená lávka nová, tentokrát betonová. O tu se také postarali ženisté, tentokrát němečtí, kteří ji odstřelili 8. května 1945.

Hospoda premonstrátů, cíl olomouckých Čechů

U kláštera Hradisko stávala od nepaměti hospoda. Nejdříve jako klášterní hospůdka premonstrátů, ve které se čepovalo klášterní pivo z Těšetic. Později to byla hospoda se sálem, kulečníkem, s velkou letní zahradou a vzrostlými kaštany, jmenovala se většinou podle svého majitele, U Vozniců, U Uhýrků, U Vláčilů a podle mnoha dalších, naposledy U Hojgrů.

Hospoda byla součástí nepatrné osady a hlavní klientelu tvořili hlavně přespolní hosté. V dobách, kdy byl klášter centrem obrovského pozemkového panství, přicházeli sem představení desítek poddanských vsí z úřední povinnosti. Ti byli samozřejmě vděční za dobré občerstvení po dlouhé cestě. Vchod do hospody byl přímo naproti opatské kaple sv. Štěpána, která se po zrušení kláštera v roce 1784 stala farním kostelem pro katolíky z Černovíra, Lazců, Hejčína a dalších. Těm po dobrém kázání a požehnání přišla milá hospůdka také velmi vhod. V době masopustu zde hostinský pořádal pravidelné, hojně navštěvované taneční zábavy.

Vojenský špitál na Předhradí (Sigmund Wasservogel, 1876)

Občané města Olomouce objevili kouzlo této hospody až ve druhé polovině 19. století, při nedělních procházkách po nově zbudovaném Špitálském chodníčku a dřevěné lávce k Hradisku. Zvlášť olomoučtí Čechové si ji velmi oblíbili, protože se tady mluvilo hlavně česky. Brzy se stala vyhledávanou "národní" hospodou a také cílem kolektivních, národnostně motivovaných takzvaných "výletů". Konalo se tady velké množství nejrůznějších kulturních, hudebně recitačních představení, kterých se účastnilo nespočet známých osobností. Několikrát zde vystupoval spolek "Žerotín", básně přednášel horlivý recitátor dr. Jan Khéres a mnoho dalších. Mezi nejvýznamnější události jistě patří památný výlet, který v jednu srpnovou neděli roku 1877 pořádal vysokoškolský spolek moravských studentů "Radhošť", tehdy populární mužský sbor, který vystupoval i v Praze a dalších městech. Ve stejný den hospodu navštívil i hudební skladatel Antonín Dvořák v doprovodu svého přítele Pavla Křížkovského. Bylo to bezpochyby vydařené odpoledne, mistr Dvořák se nakonec osobně ujal řízení studentského pěveckého sboru, který zapěl ve světové premiéře skladbu "Milenka travička", kterou Dvořák složil na moravský lidový text. Asi není třeba lepšího svědectví o důležitosti a slávě české národní hospody u kláštera Hradisko.

TOULKY MINULOSTÍ: Kde stával nejstarší vodní mlýn v Olomouci, zvaný Jakubský? Má i strašidelný příběh

Ve starých dobách obklopovalo město Olomouc daleko více vodních toků, které byly mnohem členitější, s dalšími malými rameny, náhony, rybníčky. Proto se v přilehlém předměstí, ale i v širokém okolí nacházela celá řada vodních mlýnů. Jeden z...

Letní zahrada se stávala pravidelně cílem pro školní výlety české obecné školy, k tomu začaly být zpevněné břehy řeky Moravy (1912-1913) vyhledávaným místem pro rekreaci a koupání, nedělní rekreanti chodili hasit žízeň právě do populární hospody. Ještě pár let po 2. světové válce bývaly břehy v létě plné, tuto idylu ukončil až Vítězný únor. Ten zasáhl do osudu mnoha lidí, ale i budov a nejinak tomu bylo i s hospodou "U Hojgrů". Ta byla znárodněna, tehdy ji zabral národní podnik Farmakon a zřídil si zde svůj rudý koutek, což byl nižší stupeň osvětového zařízení ROH. Na přelomu 70. a 80. let se zde ještě konaly pololegální divadelní představení a koncerty, hráli tady například Jaroslav Hutka nebo dvojice Vodňanský-Skoumal.

Od té doby utichly prostory středověké, kdysi tak rušné hospody, ve které se toho udělalo mnoho pro národní obrození olomouckých občanů. Neví se, jestli je dnešní budova totožná se starou hospodou premonstrátů nebo zda byla vybudována později. Pohostinským účelům dávno neslouží, tyto časy připomíná už jen několik vzrostlých kaštanů v zahradě.

Hodnocení článku je 92 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto archiv Čendy Šopka | Zdroj Vzpomínky na starou Olomouc od Milana Ticháka (nakladatelství Votobia, 1997), Olomoucké hospody, zájezdní hostince, hotely, vinárny a kavárny v minulosti od Miloslava Čermáka (nakladatelství Memoria 2004), Státní okresní archiv Olomouc

Štítky toulky minulostí, špitálský chodník, historie, příběh, Olomouc, hospoda, Hradisko, klášter, chodník, řeka Morava, Klášter Hradisko, Antonín Dvořák, druhá světová válka, Václav III. Český

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

TOULKY MINULOSTÍ: Špitálský chodník k Hradisku a hospoda premonstrátů jako centrum národního obrození  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.