Příslušníci některých kultur z minulosti promyšleně rozmísťovali své hroby v území, které obývali, zřejmě proto, aby měli pomyslnou vizuální kontrolu nad krajinou svých předků. Svědčí o tom poslední vykopávky archeologů u Dobromilic na Prostějovsku.
Záchranný archeologických výzkum u Dobromilic probíhal v měsících září a říjnu letošního roku v souvislosti s výstavbou polní cesty a protipovodňových opatření. Experti zde objevili pravěká sídliště, ale také řadu hrobů. Jeden z nich ze závěru pozdní doby kamenné přinesl zajímavé úvahy.
"Nálezová situace svědčí pro osamocený patrně mužský kostrový hrob záměrně situovaný na místě poskytujícím dostatečný rozhled do okolní krajiny a zřetelně opticky komunikující s dominantním geomorfologickým útvarem, Předinou u Dobrochova. Podobné funerální památky této doby patrně nebyly do krajiny umisťovány náhodně, ale dodržovaly předem stanovená prostorová schémata směřující k vzájemné dohlednosti motivované snad snahou o vizuální kontrolu nad krajinou předků," vysvětlil archeolog z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno Pavel Fojtík.
Pondělí, 26. dubna 2021, 15:02
Asi tisíc let starou kostru zhruba dvanáctiletého chlapce vykopal v Kralicích na Hané na Prostějovsku majitel zahrady při hloubení bazénu. Hrob pochází z období mladší doby hradištní a podle archeologů bude bezpochyby součástí většího středověkého...
Tento osamocený hrob pochází z období kultury s keramikou šňůrovou, do kterého se však někdo dostal už hluboko v pravěku. V kvadratické jámě byl totiž pouze hrnec, spodní část hrncovité nádoby, kančí kel a zřejmě pásová zápona vyrobená z parohu. V prostoru byly také rozmetané zbytky lidských kostí a trosky dalších nádob, amfory a poháru ozdobeného pomocí otisků šňůry.
Při vykopávkách archeologové našli také dvojici kostrových hrobů pouze s kostmi. Podle Fojtíka jde o poměrně výjimečné a donedávna zcela neznámé příklady koster v natažené poloze zřejmě z období kultury nálevkovitých pohárů. Přesné stáří určí až radiokarbonová analýza.
"V poloze s místním názvem Nad alejí pak bylo prokázáno dosud neregistrované sídliště únětické kultury starší doby bronzové a mohylové kultury střední doby bronzové. Ojedinělý zlomek příznačné nádoby s plošným dekorem pak svědčí také o lidské aktivitě lidu kultury zvoncovitých pohárů pozdní doby kamenné," uvedl v tiskové zprávě archeolog.
Foto Ústav archeologické památkové péče Brno
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
