Sto třiceti let by se nyní dožil divizní generál, stratég československé armády a tvůrce československého opevnění, generál Karel Husárek. Narodil se v Čehovicích u Prostějova. Válečného hrdinu tvrdě postihly komunistické politické čistky.
Karel Husárek se narodil 31. ledna 1893 v Čehovicích u Prostějova jako nejmladší z osmi děti mlynářského pomocníka Františka Husárka a jeho manželky Kateřiny. V letech 1904 až 1912 studoval na tehdejším c. k. českém státním gymnáziu v Prostějově. Po maturitě začal studovat stavební inženýrství na české vysoké škole Františka Josefa v Brně.
Po vypuknutí 1. světové války musel studií zanechat a narukoval jako dobrovolník do rakousko-uherské armády. Bojoval v Haliči a později na ruské frontě. V srpnu 1917 vstoupil do československých legií v Rusku a pod vedením generála Gajdy na sebe upozornil úspěšnými vojenskými akcemi na Transibibiřské magistrále. Projevil se zde jako iniciativní velitel se skvělými organizačními i technickými schopnostmi. Do Československa se vrátil 12. února 1920 v hodnosti majora. Z Ruska si dovezl manželku, Alevtinu Ambrosievnu Prokurorskou, sňatek měli v roce 1919.
V období první republiky zastával různé velitelské funkce hlavně po absolvování vysoké válečné školy a školy politických věd v Paříži (1924–1925). Působil například jako velitel ženijních praporů v Bratislavě a v Praze.
Dne 31. prosince 1933 se stal prvním zástupcem náčelníka hlavního štábu československé branné moci. V březnu 1935 se stal vrchním velitelem ředitelství opevňovacích prací. V roce 1936 byl povýšen do hodnosti divizního generála. Od roku 1937 věnoval veškerou energii zpracování a realizaci opevňovacích prací proti hitlerovskému Německu. Tento ambiciózní program je známý také jako tzv. Husárkův program.
Kromě toho byl šéfredaktorem Vojenských rozhledů a přednášel na Vysoké válečné škole. Po vyhlášení mobilizace zůstal k dispozici hlavnímu veliteli armády generálu Ludvíku Krejčímu a stal se jeho nejbližším spolupracovníkem. Od října do prosince roku 1938 byl ministrem veřejných prací ve vládě generála Syrového. Právě prostřednictvím této instituce se snažil o urychlení činnosti při výstavbě opevňovacích bodů v pohraničních oblastech. Jeho úkolem bylo vybudovat dopravní infrastrukturu druhé republiky. Jeho tým pracoval na dálničních spojeních v republice a právě při tomto projektu se zrodilo slovo dálnice.
Po ztrátě většiny opevnění a reorganizaci odešel v lednu 1939 z armády. Pracoval jako ředitel ve zbrojních závodech v Dubnici nad Váhom a ve Škodových závodech v Praze. Jako člen revolučního národního výboru se podílel na Pražském povstání.
Už 12. května 1945 byl zatčen a obviněn za činnost ve zbrojním průmyslu během okupace. V prosinci 1948 byl sice zproštěn viny, ovšem následně byl v roce 1950 během politických čistek opětovně uznán vinným. Byla mu odňata vojenská hodnost a snížen i plat. Důvodem byla i emigrace syna Vladimíra do Francie.
Neděle, 22. ledna 2023, 09:52
Před 110 lety, 20. ledna 1913, se ve Vranovicích na Prostějovsku narodil Jan Marek. Za války se zapojil do domácího odboje a působil ve zpravodajské skupině Clay-Eva. Zemřel po potyčce s gestapem na začátku roku 1945. Dostal Československý válečný...
Karel Husárek potom pracoval jako překladatel z angličtiny a ruštiny a jazykový korektor technické literatury a zahraničních publikací ve Státním nakladatelství technické literatury v Praze. Po 2. světové válce vystudoval také při Orientálním ústavu v Praze čínštinu.
Byl výborný v matematice a fyzice. Byl také vynikající lingvista a talent na jazyky. Přátelil se například s Františkem Trávníčkem, kterého poznal v legiích. Diskutovali spolu nejen o češtině. Husárek vytvářel také odborné názvy u některých technických oborů. Byl také znalcem botaniky a výborným hudebníkem. Hrál na klavír a na housle a rád navštěvoval koncerty a opery.
Začátkem šedesátých let odešel do důchodu. V létě 1965 poprvé a naposledy navštívil ve Francii svého syna a jeho rodinu. Potom se výrazně zhoršil jeho zdravotní stav a byl několikrát hospitalizován. Zemřel 26. července 1972 v zapomenutí na následky senilní demence v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích. V květnu 1974 byly jeho ostatky převezeny do Francie a uloženy do rodinné hrobky v Rosay sur Lieure v Normandii.
Karel Husárek byl úplně rehabilitován až po roce 1990. Hodnost divizního generála mu byla vrácena v listopadu 1991. Je nositelem řady československých a zahraničních vyznamenání, například Československý válečný kříž 1918, Národní řád Čestné legie důstojník (1933), Kříž obrany státu Ministerstva obrany ČR in memoriam (2008) a Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy in memoriam (2018). Jeho jméno nese od 28. října 2005 15. ženijní záchranná brigáda v Bechyni.
Jeho odkaz si připomíná také Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově, například exkurzemi po opevněních či návštěvou jeho hrobu ve Francii. Osudy generála Husárka zachycuje publikace Vladimíra Husárka a Pavla Šrámka „Divizní generál Karel Husárek, stratég československé armády“ vydaná Nakladatelstvím a vydavatelstvím Spolek přátel československého opevnění Brno v roce 2014.
Generál Karel Husárek patří ke generaci českých vlastenců, kteří nasadili všechny své životní síly ve prospěch Československé republiky. Dostalo se mu za to obrovského nevděku, dlouhých let zapomenutí a represe. Byl statečný, odvážný, neúplatný a nesmírně charakterní. Je pro nás vzorem profesionality a vlastenectví.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
