Před pěti sty lety se v Přerově narodil významný humanista, učenec, biskup, předchůdce Jana Amose Komenského, pedagoga a spisovatele Jan Blahoslav. Napsal řadu jazykovědných, historických, náboženských a literárních děl, stal se klenote Jednoty bratrské a velikým a znamenitým mužem své doby.
Jan Blahoslav napsal řadu jazykovědných, historických, náboženských a literárních děl. Patří mezi ně například Filipika proti misomusům, Gramatika česká, Musica, Šamotulský kancionál, spis O zraku či překlad Nového zákona a je spjatý s městy Přerov a Prostějov.
Narodil se 20. února 1523 v zámožné měšťanské rodině v Přerově, která se hlásila k Jednotě bratrské. Otec se jmenoval Blaha, Blažek, později Blahoslav. Matka Kateřina byla dcerou kožešníka Bezpery. Někdy se proto podepisoval jako Apterix – Bezpero. Měl starší sestru Zuzana a mladšího bratra Martina, bratrského kněze. Základy vzdělání získal u správce zdejšího sboru Jana Wolfa, kterého si vážil jako dobrého kazatele a autora řady písní.
16. října 1540 jej Jan Wolf přivezl do Prostějova a stal se žákem správce prostějovského bratrského sboru Martina Michalce. Pravděpodobně žil v jeho domě. Litoměřický rodák, náboženský spisovatel a editor různých děl Martin Michalec byl biskupem Jednoty bratrské pověřeným péčí o bratrské školství. Mladého Blahoslava významné ovlivnil. Zvláště oceňoval kouzlo jeho osobnosti a pedagogické schopnosti. U Michalce také zůstal až do jeho smrti v roce 1547.
Michalec poznal Blahoslavovo nadání a houževnatost, proto jej v roce 1543 vyslal na humanistickou školu do Goldberku ve Slezsku. Zde pobýval jeden rok. Další dva roky studoval na německé univerzitě ve Wittenberku, kde si oblíbil významného reformátora Filipa Melanchtona. Také zde navštěvoval přednášky Martina Luthera. Potom působil v Mladé Boleslavi, kde pod vedením Jana Černého pořádal bratrský archiv. Krátce studoval v Královci a v Basileji. Začátkem roku 1550 onemocněl a na jaře téhož roku se vrátil do Přerova.
V roce 1551 pravděpodobně učil několik týdnů na bratrské škole v Prostějově. V Prostějově se tehdy setkal s Benešem Optátem, kališnickým knězem a spoluautorem české gramatiky Isagogicon (napsal ji společně s Petrem Gzellem a Václavem Philomathesem, tiskem vyšla v roce 1533). Zřejmě pod jeho vlivem se rozhodl napsat novou mluvnici češtiny, která se „opisovala“ a tiskem ji až v roce 1857 ve Vídni vydali Josef Jireček a Ignác Hradil. Kritické vydání Gramatiky české vyšlo v roce 1991 (Masarykova univerzita Brno, editoři Mirek Čejka, Dušan Šlosar a Jana Nechutová). Na prostějovské bratrské škole byl jeho žákem pozdější biskup Jednoty bratrské, prostějovský rodák a jeden z překladatelů Bible kralické Ondřej Štefan.
V Prostějově se také Blahoslav setkal s Václavem Vranečským, který ho poučil o historii jednoty. Blahoslav se tak připravil ke své pozdější významné práci – uspořádání bratrského archivu, jehož výsledkem jsou několikasvazkové sbírky nahrazující také starý bratrský archiv – Akta jednoty bratrské.
Potom se znovu vrátil do Mladé Boleslavi a 30. června 1553 byl v Přerově ordinován bratrským knězem. V roce 1557 byl na bratrské synodě jednoty ve Slížanech zvolen biskupem jednoty. Odešel do Ivančic, kde také zastával funkci písaře jednoty a převzal péči o bratrský archiv. Zasloužil se zde o založení tiskárny, která zde vyvíjela činnost do roku 1578. Byla zde vytištěna řada tisků například Blahoslavův překlad Nového zákona (1. vydání 1564, 2. vydání 1568). Byl to výborný počin po stránce odborné i jazykové. Při jeho překladu vyšel z řečtiny.
Jan Blahoslav bývá také pokládán za pravděpodobného autora slabikáře. „Slabikář český a jiných náboženství počátkové: kterýmžto věcem dítky křesťanské hned z mladosti učeny býti mají“ vyšel anonymně v roce 1547 v Prostějově v tiskárně Jana Gűnthera. Jeho hlavní část tvořily modlitby a náboženské texty. Podle vyjádření historiků školství je slabikář významnou památkou doby, kdy prostějovská bratrská škola dosahovala svého největšího rozkvětu a kdy plnila výrazně své poslání ve výchově širokých lidových vrstev.
Neděle, 22. ledna 2023, 09:52
Před 110 lety, 20. ledna 1913, se ve Vranovicích na Prostějovsku narodil Jan Marek. Za války se zapojil do domácího odboje a působil ve zpravodajské skupině Clay-Eva. Zemřel po potyčce s gestapem na začátku roku 1945. Dostal Československý válečný...
Osobnost Jana Blahoslava v Prostějově připomíná nejen název Blahoslavovy ulice, ale i zachovaná budova bratrské školy v Kostelecké ulici č. 2. Tento renesanční objekt (kulturní památka od 12. 11. 1992) pocházející z 16. století se zbytky sgrafitové výzdoby na fasádách a s klenutými sklepy přestavěný v 19. a 20. století je považován za sídlo bratrské školy a pravděpodobně zde krátce působil i Jan Blahoslav. Jeho rodiště Přerov si jej připomíná pomníkem sochaře Františka Bílka z roku 1923. Jan Blahoslav na něm pozvedá k nebi českou bibli, knihu představující jeho život a životní dílo. V části Na Marku se nachází památník Jednoty bratrské. Jedná se o venkovní expozici vybudovanou na místě pozůstatků bratrského sboru se školou. Název Jana Blahoslava nese také přerovské gymnázium a Střední pedagogická škola.
Jan Blahoslav zemřel na vizitační cestě v Moravském Krumlově 24. listopadu 1571. Je pohřben v Ivančicích. Vavřinec Orlík z Brandýsa nad Orlicí napsal do úmrtí knihy bratrské tato výstižná slova: „Umřel – otec a vozataj lidu Páně v Jednotě, muž veliký a znamenitý, velice pobožný, pracovitý od mladosti, ke všem velice přívětivý, jehož pověst široce mezi jinými národy roznesena vznikla, veliký a drahý klínot Jednoty.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
