Ambiciózní koncepci pro zvýšení energetické soběstačnosti plánují ve Slatinicích na Olomoucku. Obec chce kromě rozsáhlé instalace fotovoltaiky povýšit systém získávání a uchovávání energie o vybudování bioplynové stanice i s připojením do sítě a také o vybudování malé přečerpávací elektrárny.
„Před zhruba šesti lety jsme začali uvažovat bioplynové stanici. Štvalo nás, že neovlivňujeme, jak skončí gastro nebo bioodpad a kaly z čistírny odpadních vod. Mohlo by to mít potenciál dalšího využití. Oslovovali jsme odborníky a jednali s firmami, které likvidují odpad,“ nastínil začátek nového energetického směru Slatinic starosta Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).
V případě souhlasu vedení a občanů se bude energetický projekt rozvíjet v několika etapách. Tou první je budování fotovoltaických elektráren na obecních budovách. Ty by měly mít výkon až 150 kWp a k instalaci by mohlo podle starosty dojít v následujících dvou letech.
Složitější kapitolou je pak vybudování bioplynové stanice. „Někteří lidé mají z bioplynky obavy, i když úplně nerozumím proč. Je to technologie, která odpad likviduje čistě. Už delší dobu si sami provozujeme vodovody a kanalizace, infrastrukturu jsem si osahali a začala nás zajímat také energetika. Uběhla nějaká voda a roky a dostali jsme se do dnešní situace. Do té doby se nám lidé smáli a zastupitelé byli skeptičtí. Ale pracovali jsme na tom a získali jsme velký pozemek za obcí, který je navíc blízko vysokotlakému vedení plynu,“ komentuje aktuální stav slatinický starosta.
Právě poloha potenciální stanice je podle něj velmi zásadní a výhodná, podobná zařízení jsou nyní v regionu pouze v Rapotíně a ve Vyškově. „Plyn se může spálit a vyrobit tím teplo a elektřinu. Nebo se dá technologicky vyčistit na kvalitu zemního plynu a prodat do sítě. To je obrovská výhoda,“ vyzdvihuje Mikmek.
Čtvrtek, 23. února 2023, 10:47
V rozsáhlém projektu společného odpadového hospodářství obcí a měst v regionu vnímá výrazný potenciál hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek. Toho značně roztrpčilo rozhodnutí vedení města Prostějova, které se rozhodlo jít vlastní cestou a...
Kromě obecních budov, čistírny odpadních vod či osvětlení by měly ve slatinickém modelu spotřebovávat elektřinu i nové volnočasové atrakce. „Jako další krok nám do toho krásně zapadl jako spotřebič kluziště a plánovaný biotop s vyhřívaným jezírkem léčivé vody. To nám umožní ze zpoplatněné služby získat peníze přeměnou nadbytečné energie a finance pak uložit na později nebo za ni nakupovat energii v době, kdy se například z fotovoltaiky nebude vyrábět dost elektřiny,“ vysvětluje starosta Slatinic a pokračuje: „V modelu nám stále chyběla ještě větší akumulace. Abychom přebytek energie neprodávali za levno do sítě, ale mohli jsme si ji schovat na dobu, kdy ji budeme potřebovat. Koketovali jsem s myšlenkou na kontejnerové bateriové úložiště. Ale zjistili jsme, že třeba kontejner na 400 kWh stojí třeba dvanáct milionů. A má třeba tři tisíce nabíjecích cyklů, u naší frekvence by byl třeba za čtyři roky na odpis,“ přibližuje.
Náhle pak přišla další ambiciózní varianta, kterou nyní ve Slatinicích zvažují. „Už to nevidím tak utopisticky. Jedná se o přečerpávací elektrárnu. Nahrává nám zase geografie. Na tři sta metrech vzdálenosti máme asi padesát výškových metrů a vyplatilo by se řešit nádrže a přečerpávací technologie. Byly by to opravdu takové malinké Dlouhé Stráně, které jsou podle mě úžasné, je to náš div světa,“ s úsměvem a nadsázkou dodává starosta.
Čtvrtek, 1. září 2022, 18:47
Ambiciózní koncept minimalizace potřeby zemního plynu pro vytápění staveb zveřejnilo město Litovel. Jako zdroj tepla by s využitím speciální technologie možná poněkud překvapivě posloužila voda z čistírny odpadních vod. K tomuto využití je potřeba...
V aktuálním volebním období by tak chtěli mít ve Slatinicích pro bioplynovou stanici i přečerpávací stanici připravený projekt, stavební povolení, domluvený model financování i dotační tituly. „Důležitá je ekonomika, když zjistíme, že by se to nevyplatilo, tak do toho nepůjdeme,“ ujišťuje zástupce obce s tradičními lázněmi.
Tomu se nelíbí, když zisk z důležité infrastruktury či odpadů směřuje do zahraničí a nepomáhá místním lidem. „Když budeme hledat řešení v malých obcích, tak to může pomoct celé republice. I pro lidi je snesitelnější, když se zdraží třeba vodné a stočné, ale získá se díky tomu třeba technika pro obec, která může pomáhat s dalšími pracemi,“ dodává Ondřej Mikmek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.