Po dlouhém období diskuzí a příprav se rozsáhlý projekt společného odpadového hospodářství v Olomouckém kraji posouvá do klíčové etapy. Členské obce a města schválily zaslání prvního finančního příspěvku, což umožní zahájit přípravu potřebné dokumentace pro výstavbu moderní dotřiďovací linky v Olomouci. Ta má být technologickým jádrem celého záměru snížit množství materiálu odváženého na skládky. Takový je totiž požadavek legislativy pro následující roky. Jaký bude další postup přiblížil krajský radní pro oblast odpadového hospodářství Martin Šmída (Piráti), který je zároveň předsedou odpadového spolku, sdružujícího 72 menších obcí.
Zástupci servisní společnosti Odpady Olomouckého kraje mají za sebou jedno z nejdůležitějších setkání. Jaké jsou výstupy z valné hromady?
Událo se toho hodně. Města i spolek sdružující menší sídla deklarovaly vůli pokračovat ve společném projektu a také se překlopit z fáze debat, diskuzí a hledání řešení do fáze realizace. Města a obce se zavázaly k prvním finančnímu příspěvku. Budeme moct zpracovat projektovou dokumentaci, vypsat výběrové řízení na technologii, zažádat o dotaci a zkrátka už činit konkrétní kroky k realizaci projektu.
Kdy by se mohla rozběhnout samotná stavba a instalace technologie?
S termíny je trochu ošemetné. Pevné deadliny bych nechtěl deklarovat. Podle harmonogramu předpokládáme, že zařízení by mělo fungovat nejdříve na konci roku 2026, spíše v roce 2027.
Celkově má být příspěvek z městských a obecních rozpočtu 1500 korun za jednoho občana. Jakou částku budou samosprávy posílat v aktuální etapě?
Příspěvek je rozložený do šesti let. Pro všechny je nyní stejný příspěvek 150 korun na občana. Měli bychom tak nashromáždit 44 milionů korun. Ty nám budou stačit na zahájení stavby. Můžeme říct, že už dnes se podle starší části projektu v oblasti staví, budují se vodovody a kanalizace. V nějaké části se budeme muset překlopit do nového projektu.
Čtvrtek, 25. května 2023, 15:03
Čtyřicet až padesát tisíc tun odpadu ročně by mělo projít přes plánovanou dotřiďovací linku nového Odpadového centra v Olomouci. Záměr výstavby haly s potřebnou technologií nechávají olomoucké technické služby posoudit z hlediska vlivu na životní...
Je možné, že technologie ještě projdou inovacemi? Nebo už je hlavní část daná?
Máme už konkrétní představu, jak by vše mělo vypadat. Ale jak nám ukázaly příklady v Praze nebo v Brně, kde rovněž postavili dotřiďovací linky, ďábel je ukrytý v detailu. Neradi bychom se unáhlili. Ještě budeme věnovat nějaký čas sběru informací, necháme se inspirovat nejúspěšnějšími zahraničními příklady.
Nedávno jste absolvoval cestu do USA, jaké poznatky vám dala co se týče odpadového hospodářství a souvisejících technologií?
Co se týče třídění odpadu, jsme rozhodně dál v České republice, a v Olomouckém kraji obzvlášť. V žádném regionu, které jsme tam navštívili, tedy v Kentucky ani v Iowě, neexistoval jednotný systém. Někde se třídí s pomocí košů a kontejnerů, jinde s pomocí vratných automatů, na různých místech se třídí různé komodity, někde se netřídí vůbec. V této oblasti bychom mohli pomoct spíše my jim. Naopak v oblasti recyklace se v USA nyní investuje do velkých projektů. V Kentucky ve městě Henderson například vzniká velká fabrika na recyklaci papírového kartonu, dále tam působí firma na recyklaci hliníku nebo třeba teflonu. Stále se poměrně hodně skládkuje, zároveň však starosta města Henderson nepočítá s tím, že by se nějaké další skládky otevíraly, takže si nové výzvy v odpadovém hospodářství uvědomují, ale spoléhají se především na tržní prostředí.
Jak se změnil počet obcí zapojených do projektu?
Na valné hromadě se připojilo dalších šestnáct obcí, ve spolku jich je 72. Evidujeme zájem dalších obcí, ale ti se budou moct přidat zase až na další valné hromadě. V akciové společnosti 16 členů, jedním z nich je Olomoucký kraj, který není producentem odpadu a také Město Prostějov, který vyjádřil záměr vzdát se akcií. Celkově tedy je zapojeno přes osmdesát měst a obcí, ve kterých žije přibližně 300 tisíc obyvatel.
Možná se časem kvůli změně legislativy zvýší ještě zájem dalších samospráv, které se pak budou chtít připojit ke krajskému projektu. Bude to ještě možné?
Budeme se snažit nechat dveře otevřené co nejdéle. Pochopitelně bude platit, že ti, co přijdou později, nemohou mít lepší nebo stejné podmínky jako ti, co dnes pomáhají ten vláček roztlačit. Pravdou je, že projekt bude tím úspěšnější, čím kompaktnější bude oblast, kterou bude obhospodařovat.
Čtvrtek, 1. června 2023, 10:49
Nadnárodní odpadová společnost FCC zastavila svůj plán vybudovat v Biskupicích na Prostějovsku linku na výrobu tuhých alternativních paliv. Jednoznačně se proti tomu postavili obyvatelé a místní samosprávy. Zařízení za čtvrt miliardy mělo stát těsně...
Zmínil jste Prostějov, který deklaroval zájem vystoupit z akciové společnosti Servisní společnost odpady Olomouckého kraje. Sledujete dění v této oblasti? Řešily se dvě další možnosti koncových odpadních zařízení u Prostějova a vypadá to, že ani jedna se neuskuteční.
Nechci znít moc ironicky, ale bylo to od Prostějova poměrně unáhlené rozhodnutí. Řekli si, že mají na stole tři varianty, z nichž jednu vyloučili. A ukázalo se, že zrovna ta naše je dnes nejblíže realizaci. Naopak výstavba dotřiďovací linky v Biskupicích je dnes prakticky odpískaná a stavba plasmového zplyňování v Mostkovicích není v souladu s územním plánem a cesta by byla taky velmi dlouhá a nejistá. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím Prostějov popere. Každopádně na programu prostějovského i krajského zastupitelstva je odprodej akcií zpátky ke kraji. Čili po těchto zasedáních Prostějov přestane být akcionářem. Snad si nějak poradí.
Může to mít dopad na poplatky pro tamní obyvatele, že soukromá společnost bude zřejmě muset vozit odpad z Prostějova bude muset vozit do vzdálenějších lokalit?
Nepochybuji, že si trh nějak poradí. Ostatně i záměry v Mostkovicích a Biskupicích jsou důkazem toho, že tlak na takové investice zde je. Rozdíl mezi komerčním a municipálním řešením je částečně technologický, kdy my se chceme zaměřovat na recyklaci, nikoliv na výrobu paliv. A hlavní rozdíl je, řekněme, filozofický. V komerční sféře budou firmy chtít být ziskové a peníze si nechat, nebo je poslat ještě v horším případě mateřským společnostem do zahraničí. Zatímco u našeho řešení zůstává zisk majitelům, což jsou města a obce, které se rozhodnou, jestli budou peníze dál investovat do technologie nebo si je rozdělí mezi sebe.
I vedení Přerova zvažovalo v oblasti nakládání s odpady variantu spolupráce se soukromou společností. Jak vnímáte jejich rozhodnutí podílet se dál na společném krajském projektu?
Toto rozhodnutí pochopitelně velmi vítáme, obzvlášť když jsme viděli, jak přesvědčivě většinové bylo. Přerov je právě jedním z případů, který má plně municipální odpadové hospodářství už dnes. Mají technické služby a mají vlastní skládku. Proto si víc než jiní, uvědomují, jaké výhody to má, když se nemusíte spoléhat na nadnárodní korporace. Ale s blížícím se koncem skládkování takový systém stačit nebude, a pro tuto nadcházející odpadovou realitu je krajský projekt nejvíce vhodný. Díky soudržnosti měst a obcí dosáhneme vysoké míry soběstačnosti. Jednou z potenciálních energetických koncovek krajského projektu je teplárna Veolia v Přerově a velká společnost spojující města a obce bude mít vždy silnější vyjednávací pozici, než každá obec či město osamotě. To je nyní cíl pro nejbližší období – zajistit, aby byla oblast, kterou bude projekt obhospodařovat, co nejvíce kompaktní. Tím se efektivita celého projektu ještě zvýší.
Foto Olomoucký kraj
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
