Před sto lety vyšel pozoruhodný průvodce Prostějovem. Vydal jej cizinecký odbor města Prostějova, iniciátorem publikace byl předseda tohoto odboru, radní, zastupitel města, básník, spisovatel a prostějovský farář Karel Dostál Lutinov.
Řekne- li se průvodce, vybavíme si většinou člověka, který nás provází po nějakém hradě či zámku. Průvodcem ale mohou být různé topografické a místopisné knihy. V dnešní době máme také nejrůznější zvukové, digitální či mobilní průvodce. Přesto ale svoji roli stále plní klasičtí knižní průvodci. Mají svoje kouzlo zpracováním i grafikou a můžeme se k nim vracet i po desetiletích. Plní také roli historického dokumentu a podávají cenné informace o době svého vzniku.
Jeden takový pozoruhodný průvodce vyšel před sto lety v prostějovské tiskárně Václava Horáka. Má název Prostějov 1923 a podtitul Průvodce městem a okolím. Šestnáct vyobrazení. Vydal jej Cizinecký odbor města Prostějova. Iniciátorem vzniku publikace byl předseda Cizineckého odboru, radní, zastupitel města, básník, spisovatel a prostějovský farář Karel Dostál Lutinov.
Cizinecký odbor byl zřízen při radě města právě z podnětu Karla Dostála Lutinova a měl pečovat o rozvoj turistického ruchu a propagaci města společně s místním odborem pražských vzorkových veletrhů.
Karel Dostál Lutinov v úvodě ke knize napsal: "Publikace nechce býti důkladnou vědeckou monografií o našem městě ani úplným adresářem, ten teprve bude následovati; chce býti pouze průvodcem pro cizince a povzbuzením pro domácí, aby si staroslavného města Prostějova více všímali, staré jeho krásy a tradice zachovávali a o další zvelebení města každým směrem pečovali. Tím prospějí celé své vlasti, neboť i zde platí přísloví: Když se růže sama zdobí, zdobí celou zahradu."
Na publikaci se podílel kolektiv zdejších vlastivědných pracovníků, pedagogů a výtvarníků za finanční podpory místních živnostníků a obchodníků, jejichž inzerce je v knize zastoupena. Kniha má celkem 144 stran, z toho vlastní text obsahuje 77 stran.
Co může cizinec v Prostějově zajímavého viděti? Tuto otázku si položil ve svém příspěvku Jaroslav Mathon. Na prvním místě uvádí budovou muzea (staré radnice) z první poloviny 16. století s raně renesančním portálem z roku 1538. Pokračuje popisem exteriéru a interiéru kostela Povýšení sv. Kříže, ve kterém se propojuje gotika s renesancí i barokem. Z dalších památkových objektů připomíná bývalý panský zámek přestavěný za Vratislava II. Nádherného, který patří mezi nejkrásnější umělecké moravské památky v druhé polovině 16. století, bývalý dolní mázhaus s gotickými klenbami v domě Vídeňské bankovní jednoty (dům U Rocha, náměstí T. G. Masaryka 11), Sebastiniho nástropní fresky v klášterním kostele (sv. Jana Nepomuckého) Milosrdných bratří. Z moderních objektů se jedná o městský hřbitov, Národní dům a novou radnici.
Historií města Prostějova nás provází Josef Simon. Najdeme zde pohledy do historie města od 13. století do konce 1. světové války. Poznáváme Prostějov kravařský, pernštejnský i lichtenštejnský, město jako významné centrum Jednoty bratrské, knihtisku, ale i město poznamenané důsledky válek (třicetileté, pruských, napoleonských). Následuje Prostějov s bohatým spolkovým životem, s rozvojem živností a továren, vítězstvím české samosprávy a působením starostů Karla Vojáčka, Ondřeje Přikryla a současného starosty Stanislava Manharda. Připomenuty jsou i významné prostějovské osobnosti, například lékař Jan Černý, stavitel Matěj Rejsek a biskup a diplomat Jan Filipec.
V závěru publikace se dozvídáme i demografické informace (ve městě k 31. 12. 1922 žilo 32 380 obyvatel) a zajímavou informaci o starobylém domě Pod Žudrem (Mlýnská ulice 4), jehož podloubí je z kamene a výčepní právo bylo domu uděleno v roce 1499.
Neděle, 2. července 2023, 09:56
Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k....
Publikace obsahuje další příspěvky: Turistické zajímavosti Prostějova a okolí (Jan Sedláček), Humanitní ústavy a zdravotně sociální péče (Jaroslav Mathon), Prostějovský průmysl, Kulturní život v Prostějově (Julius Jeřábek), Školství v Prostějově (Emanuel Jelínek), Prostějovští spisovatelé a umělci (Štěpán Kožušníček). Součástí je stručné cizojazyčné resumé (francouzština, němčina, srbochorvatština, polština, italština, angličtina), přehledy úřadů města, bank, složení odborů magistrátu a zastupitelstva.
Knihu uzavírají ukázky z básní Ondřeje Přikryla (Animas fidelium ze sbírky Zápise krála Ječminka) a Karla Dostála Lutinova (Sód ze sbírky Ryme a špryme). Doprovázejí ji perokresby prostějovských výtvarníků Oldřicha Lasáka, Karla Augusty, Hilara Václavka, Antonína Kameníka, Richarda Kaňáka a dobové fotografie některých objektů včetně plánu města.
Tento průvodce byl prvním tištěným průvodcem Prostějova. Byl poplatný době vzniku svým zpracováním, stylem, jazykem i úrovní poznatků. Byl ale psán a zhotoven s láskou a nadšením a v řadě Prostanensií zaujímá dodnes důstojné místo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
