Neděle, 24. září 2023, 09:57
Gustav Trupka se narodil v létě před 180 lety v Prostějově, byl významným prostějovským národním činitelem a pedagogem. Zhotovoval různé pomůcky, například páskovou čítanku počítadlo, mapy a plány. Vytvořil například monumentální plán Prostějova dlouhý šest metrů.
Gustav Trupka se narodil 2. srpna 1843 v Prostějově v domě č. 42 na Anenském předměstí v rodině učitele Jana Trupky a jeho manželky Marie rozené Komárkové. Šel ve stopách svého otce. V roce 1861 maturoval v Brně a v roce 1871 vykonal v Olomouci zkoušku učitelské způsobilosti pro národní školy. V Prostějově působil nejprve jako podučitel na německých školách na Anenském předměstí, hlavní německé škole a později jako učitel na obecné a měšťanské německé škole a na pětitřídní německé chlapecké škole na Vápenici č. 7. V roce 1885 přešel na českou národní chlapeckou školu v Palackého ulici jako řídící učitel. Byl také správcem večerní pokračovací školy. Zde působil až do smrti. S rodinou bydlel v Palackého ulici č. 27. Dcera Viola Daněčková (1896–1979) byla v letech 1917–1930 a 1942– 1957 profesorkou na prostějovské obchodní akademii a činitelkou Sokola.
Gustav Trupka byl aktivním kantorem. Zhotovoval různé pomůcky, například páskovou čítanku počítadlo, mapy a plány. Za tuto činnost také získal ocenění na školních a krajinských výstavách. Jeho mapy a plány získaly 1. cenu na výstavě Učitelského spolku v Karlíně v roce 1866. Pochvalně o nich psal i tehdejší učitelský list Posel z Budče.
Neděle, 10. září 2023, 09:57
Adolf Loos je pokládán za klasika moderní architektury. Byl představitelem puristické architektury charakteristické čistými hranolovými tvary. Odmítal zdobnost a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Také na Hané zanechal...
Zachoval se jeho monumentální plán Prostějova o velikosti 6 x 1,6 metru nakreslený olejovými barvami na zdech školy v ulici Vápenice (pozdější Střední průmyslová škola oděvní, nyní Střední škola designu a módy). Zhotovil jej v srpnu 1882 na žádost řídícího učitele. Obsahoval samozřejmě tehdejší stav a německé popisy ulic a budov. Plán byl objeven pod omítkou při nové výmalbě začátkem července roku 1993. Byl prozkoumán a zrestaurován. Jedná se o první plán města Prostějova. Podobný plán města i okresu se podle informací pamětníků nacházel i ve škole v Palackého ulici.
Byl také publikačně činný. Například v listu Ječmínek publikoval seriál z historie prostějovského školství v letech 1774–1852.
Zemřel po těžké nemoci 15. ledna 1907 v Prostějově. Při posledním rozloučení konaném 17. ledna 1907 se s ním loučili členové spolků, učitelé škol města a okolí, jeho žáci a četní Prostějované. Nad hrobem mu zpívali členové pěveckých sborů Orlice a Vlastimila. Smuteční obřady vedl prostějovský farář P. Karel Dostál Lutinov, který se s ním loučil slovy: „Gustave Trupko, ty starý, poctivý rektore český, buď s Bohem a věčná Ti buď památka.“ Dobový tisk jej označil za „muže neobyčejné energie, který žil jen školou celou svou duší“.
Neděle, 20. srpna 2023, 10:17
Básník, prozaik, překladatel, vydavatel a publicista Mojmír Hanuš byl celým svým životem spjatý s Olomoucí, kde se před sto deseti lety narodil. Byl významnou kulturní osobností Hané, neprávem opomíjenou, znalcem jazyků, hlavně latiny a...
Gustav Trupka byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově. Jeho hrob patří k významným na zdejším hřbitově. Uváděl jej v seznamu zasloužilých osobností pohřbených na prostějovském hřbitově František Starý v publikaci Městský hřbitov v Prostějově ( Prostějov 1931, skupina I., hrob č. 54, u zdi).
Na jeho hrobě najdeme zajímavý náhrobek z bílého mramoru. Jedná se o postavu malého sedícího žáčka, který si se zaujetím čte v knížce a u něj je aktovka. Pochází z roku 1908 a je signovaný prostějovským kamenosochařem Josefem Bernauerem. Ten však navrhl jen hlavu a 16. 3. 1908 zemřel. Postavu žáčka dokončil sochař Karel Hořínek a pomník vytesal Vladimír Pleský. Na pomníku je faksimile podpisu Gustava Trupky. Náhrobek je oceňován i odborníky. Kunsthistorička Renata Skřebská jej v publikaci Sepulkrální památky okresu Prostějov (Národní památkový ústav, 2010) označila „za půvabnou a mimořádně působivou studii dítěte“. Oceňoval jej také potomek ze známé kamenosochařské rodiny Beckových Rudolf Beck.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
