Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Potvrdily to výzkumy za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování, do kterého se zapojilo několik desítek vědců.
Nalezené ostatky by se měly vrátit zpět do Olomouce poté, co se podaří potvrdit totožnost ještě dvou jedinců. Archeologům pomohly také poznatky z oblasti antropologie či stravy jedinců. "Na základě této kombinace máme identifikovaného Otu I. a jeho manželku Eufemii, jeho vnuka Otu III. a jeho manželku Durancii. Toto rozlišení umožnilo právě C14, radiokarbonová metoda datování, neboť jedny ostatky jsou staršího data a jedny mladší. Pak zde máme jednoho ze synů Oty III. - Břetislava, nebo Vladimíra a ztotožněnou dceru Marii," uvedl archeolog Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Na výsledky bádání upozornil Radiožurnál.
Olomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045 - 1087) byl nejmladším synem Břetislava I. a jeho manželky Jitky, je zakladatelem kláštera Hradisko v Olomouci, který patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou. Jeho vnuk Ota III. (1122 -1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii.
Ztotožnění přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. je podle odborníků průlomové. "Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli," doplnil Frolík. Výsledky výzkumu jsou podle něj unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny.
Pondělí, 2. srpna 2021, 06:50
Pietní průvod k uctění památky krále Václava III. projde tuto středu historickým centrem Olomouce, kde byl poslední panovník z dynastie Přemyslovců před 715 lety úkladně zavražděn. Organizátoři akce chtějí v Olomouci založit novou tradici k uctění...
Ostatky olomouckých Přemyslovců měly přitom bouřlivý osud, podle historika Leoše Mlčáka mají totiž za sebou strastiplnou pouť, několikrát se podle dochovaných pramenů stěhovaly. Přesto zůstaly zachovány v relativně dobrém stavu, na čemž má svůj podíl i netradiční způsob uchování. "Podle archivních pramenů byly kosti v roce 1675 omyty horkým vínem," řekl již dříve historik Mlčák.
Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018, bádání odborníků trvalo několik let, na délce trvání se podepsala i pandemie koronaviru. Výzkum však nekončí, kromě určení totožnosti jednoho ze synů Oty III. vědci neznají ještě totožnost třetího muže, pravděpodobně může jít o opata Jana. Pracovat chtějí i na rekonstrukci obličejů přemyslovských knížat. Informace k výsledkům bádaní budou zveřejněny na chystané výstavě v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, kde mají být vystaveny schránky, ve kterých byly uloženy. Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců by se poté měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
