Než zakryjí oblast polí u Olomouce neprostupné desky nového dálničního úseku, nechává Ředitelství silnic a dálnic podle platných nařízení zpracovat mezi Neředínem a Křelovem archeologický průzkum. Na budoucí trase dálnice tak odborníci hloubí sondy a bádají nad nálezy. Svědectví o historii poskytla lokalita na vršku nad hanáckou metropolí celou řadu, a to i z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné.
Přibližně pětadvacet odborníků a spolupracovníků Archeologického centra Olomouc pracuje nedaleko svého sídla, na severozápadním okraji krajského města v lokalitě, kde se má již příští rok začít stavět důležitý chybějící úsek dálnice.
Nejvíce času zatím strávili kousek od Fortu Křelov v sousedství zahrádkářské kolonie. Tam se totiž rozkládá významná pohřební oblast hned ze tří dějinných období. „Ze závěru pozdní doby kamenné zde máme devět kostrových hrobů a dva komorové hroby. V nich byli pohřbeni dva muži nějakého význačného postavení,“ říká k nejstarším nálezům Vendula Vránová, zástupkyně ředitele Archeologického centra v Olomouci. Se znalostí tehdejších pravidel pohřbívání už nyní mohou archeologové bez provedené antropologické analýzy říct, že v hrobech s dřevěnými komorami byli pohřbeni muži. Každý z nich měl u sebe jednu broušenou a jednu štípanou sekerku z pazourku, který pravděpodobně měl svůj původ na jihu Polska. Uvnitř hrobů byly také keramické nádoby kultury se šňůrovou keramikou, pojmenované právě podle typického způsobu výzdoby otiskem šňůry. I hlína obsažená v nádobách z různých historických epoch projde zkoumáním. Díky pokročilým možnostem analýzy na Univerzitě Palackého mohou vědci určit, co bylo v dávných časech ve vázách uložené.
Pondělí, 9. října 2023, 10:43
U Olomouce už se rýsuje trasa klíčového obchvatu, který propojí dva úseky dálnice D35, a zásadně tak zrychlí dopravu směrem na Litovel a Mohelnici. Doposud řidiči museli často čekat u přetíženého kruhového objezdu u Globusu. Dlouho očekávaná silnice...
O přibližně dva tisíce let mladší jsou nálezy z období laténské kultury. „V té době sem přišli keltové, máme zde sedm žárových hrobů. Hroby z doby kamenné byly pravděpodobně pod mohylou, která byla zřejmě patrná i v době, kdy už tady byli Keltové. Své zemřelé tak pohřbívali v jejím okolí, protože věděli, že je to nějaký sakrální okrsek,“ upřesňuje archeoložka s tím, že v hrobech našli například bronzové přezky, náramky i spony.
Třetí část nálezů je z doby Velkomoravské říše, u Křelova tak vědci zaznamenali i čtyři kosterní pohřby z 9. století.
Ostatky nalezené v průběhu archeologického průzkum projdou dalším zkoumáním. „Kostry odborně vyzvedl speciální antropolog a nyní jsou v archeologickém centru na očištění a odborné zpracování. Lze na nich poznat stáří, pohlaví, různé nemoci a podobně,“ doplnila Vránová.
Archeologové začali odkrývat i další lokality na přibližně tříkilometrovém úseku budoucí stavby, bádání v terénu se budou věnovat ještě zhruba dva měsíce. Naleziště odkazů minulých dob je lákadlem i pro amatérské pátrače s detektory kovů, kteří již zkoušeli do oblastí vstoupit a pustit se do vlastního nedovoleného průzkumu. Podle Venduly Vránové jsou ale tato místa pod dohledem.
Čtvrtek, 12. října 2023, 20:31
Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Potvrdily to výzkumy za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování, do...
Kromě pohřebního areálu se podařilo odhalit také jedno z míst, kde lidé před mnoha lety přebývali. „Našli jsme sídliště z doby bronzové, kde jsou patrné velké zásobní jámy. Ty sloužily v pravěku ke skladování potravin a obilí. Zajímavé bylo, že na dně jedné jámy jsme našli pohřbenou ženu,“ podotkla archeoložka.
Vůbec nejmladší nálezy spadají do poloviny minulého století a jsou připomínkou osvobozování Olomouce na konci druhé světové války. Ještě před zahájením přípravy území bagry a buldozery a nástupem archeologů museli místo prohledat pyrotechnici právě z důvodů význačné aktivity dělostřelectva i bombardérů.
„Pyrotechnická rizika zde byla význačná. V této oblasti probíhaly osvobozovací boje. Sovětské tanky postupovaly z okolních luk a také od letiště. Ještě 8. května 1945, když Křelovem po hlavní silnici prchaly kolony Němců, jak civilního obyvatelstva, tak armády, tak je sovětské letectvo bombardovalo. To trvalo přibližně od devíti hodin od rána do jedné hodiny odpoledne a spotřebovaly se stovky kusů bomb. Němci zde měli i protiletadlové dělostřelectvo, souboje zde tedy probíhaly ještě i 8. května,“ vylíčil pyrotechnik Jiří Chládek situaci na konci druhé světové války.
Předměty, které by mohly být hrozbou, ale po desítkách let pyrotechnický průzkum před stavbou D35 nezjistil. „Našli jsme několik shluků střepin po výbuších dělostřeleckých granátů. V další části za zahrádkami jsme odhalili masivní střepiny, které pocházejí z leteckých bomb. Žádná nevybuchlá munice se v záboru stavby nenašla, prokázalo se, že je trasa bezpečná a může bezpečně probíhat archeologický průzkum a zemní práce,“ uzavřel Chládek.
Foto Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
