Před sto sedmdesáti lety se narodila učitelka, národopisná pracovnice a sběratelka Františka Xavera Běhálková. Jako první se začala zabývat sběrem písní, hanáckých výšivek, krojů a keramiky. Položila tak základy hanáckého folklorismu.
Františka Xavera Ernestina Běhálková se narodila 23. října 1853 ve staré škole – v domě č. 2, v dnešní Förchgottově ulici, v Tovačově. Pocházela z učitelské rodiny. Otec Šimon Běhálek byl rodákem z Horní Moštěnice a matka Brigita Běhálková rozená Kafková pocházela z Klenovic na Hané. Rodiče brzy zemřeli. Františku a její dva mladší bratry Eduarda a Leopolda si vzal na vychování matčin bratr a troubecký farář Theodor Mayer, který se stal záhy farářem v Tovačově. U tovačovského rektora Jana Loyky se naučila německy a francouzsky i hře na klavír. Ucelené odborné vzdělání získala ve Vyšší dívčí škole šlechtičen Lwowských v Praze.
V Praze také poznala malířku Zdenku Braunerovou, která ji také občas v Tovačově navštěvovala. Právě ona ji podnítila ke sběru a studiu hanácké lidové kultury, stejně jako tovačovský kaplan a zpěvák Tomáš Wiedermann, přítel olomouckého kanovníka, vlastence, politika a spoluzakladatele Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci Ignáce Wurma. Ignác Wurm ji tehdy navštívil s archeologem, lékařem a činitelem muzejního spolku Jindřichem Wanklem. Její sbírka výšivek a krojů je doslova uchvátila.
Od roku 1884 začala spolupracovat s Vlasteneckým spolkem muzejním v Olomouci. 1. ledna 1885 se podílela na výstavě moravského národního vyšívání konané u příležitosti 1000. výročí smrti sv. Metoděje. Věnovala se také shromažďování dokladů o zařízení hanáckého obydlí. Vytvářela nové vyšívání krojů. Z jejího podnětu se začala vyšívat žlutou bavlnkou suknice a další části ženského kroje.
Neděle, 24. září 2023, 09:57
Gustav Trupka se narodil v létě před 180 lety v Prostějově, byl významným prostějovským národním činitelem a pedagogem. Zhotovoval různé pomůcky, například páskovou čítanku počítadlo, mapy a plány. Vytvořil například monumentální plán Prostějova...
Zapisovala si různé zvyky z Tovačovska a společně s dcerou Jindřicha Wankla Lucií Bakešovou se podílela na průzkumu hanácké taneční a písňové tvorby. Zorganizovala taneční skupinu, se kterou začala od roku 1889 předvádět různé tance a zvyky. Hudební doprovod tvořil malý smyčcový sbor pod vedením kapelníka Petra Haugwice. Vystupovali v Národním divadle v Brně, v Moravské Ostravě, Olomouci, Přerově i Vídni. Mnohé tance ji naučili staří muzikanti, stařečci, stařenky a pamětníci. Například tanec Pilařská si složil místní pilař stréc Badina. Nejprve napsal píseň, potom písničku zatancoval a k tomu hrál na housle, které si sám zhotovil a naučil se na nich hrát.
Řadu písní a tanců poslala národopisnému sběrateli a jazykovědci Františku Bartošovi. Spolupracovala s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem, který také několikrát navštívil Tovačov. Společně s ním a Lucií Bakešovou vydali sbírku Národní tance na Moravě, která obsahovala i hanácké tance, například Cófavá, Konopě, Trojka, Tetka, Holubička a Kalamajka. Spolupracovala také s ředitelem tovačovského kůru Klementem Slavickým, který jí písně sbormistroval a docvičoval i zpěv. Na Tovačovsku sebrala, sepsala a nacvičila kolem padesáti původních tanců. Většina je popsána v knize Ludmily Mátlové Uhrové Hanácké tance z Tovačovska.
Na její přání byla postavena před tovačovskou farou vila, která zpočátku sloužila jako Národopisné muzeum. 26. června1906 navštívil F. X. Běhálkovou hanácký národopisec a učitel Jan Zbořil a zanechal nám toto svědectví: „Uvedla mě do své vily, jejíž síň, chodby a světnice byly vymalovány národními vzory z hanáckých výšivek dle jejích sbírek. I nábytek byl hanácký. Malované truhly, lavice s bohatě vyřezávaným lenochem, obrazy na skle a hlavně hojnost krojů. Na dvou velkých stolech byly spousty límečků k rukávcům, límců k fěrtochům, hanáckých úvodnic jsem napočítal 40, kordulek tři sloupce na sebe naskládané a pantlíků bylo 16.“
Neděle, 10. září 2023, 09:57
Adolf Loos je pokládán za klasika moderní architektury. Byl představitelem puristické architektury charakteristické čistými hranolovými tvary. Odmítal zdobnost a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Také na Hané zanechal...
Františka Xavera Běhálková zemřela na rakovinu 28. dubna 1907 a byla pohřbena 1. května 1907 do rodinného hrobu na tovačovském hřbitově klenovickým děkanem Tomášem Wiedermannem.
Po její smrti zakoupilo její sbírky prostějovské muzeum. Součástí je sedmdesát krojů, keramika, nábytek, korespondence a veškerý notový a písemný materiál. Malá část krojové sbírky se nachází v muzeích v Olomouci a Přerově.
F. X. Běhálková se jako první začala zabývat sběrem hanáckých výšivek, krojů a keramiky. Položila tak základy hanáckého folklorismu. Její odkaz v Tovačově nezanikl. Důstojným pokračovatelem zde byly hanácké soubory písní a tanců Haná a Hanáček vedené Miladou Ženčákovou. Od roku 1996 zde působí hanácký taneční soubor Hatě vedený Zdenou Ludvovou. 30. září 2023 u příležitosti 170. výročí narození byl na tovačovském hřbitově odhalen zrestaurovaný pomník F. X. Běhálkové.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
