Dřevohostice na Přerovsku jsou starobylé městečko ležící v oblasti Záhoří na rozhraní Hané a Valašska v podhůří Hostýnských vrchů. Mají renesanční radnici, zámek a další památky. První písemná zmínka pochází už z roku 1326. Historii, památkám, osobnostem i současnosti se řadu let věnoval pedagog, vlastivědný pracovník, publicista a regionální historik Zdeněk Smiřický, který 10. října po krátké nemoci zemřel.
Zdeněk Smiřický byl velkým patriotem rodného hostýnského Záhoří. Narodil se 18. června 1946 jako nejmladší, třetí syn Leopolda a Marie Smiřických. Celý život prožil v Dřevohosticích. Na Pedagogické fakultě UP v Olomouci vystudoval obor český jazyk a dějepis a později speciální pedagogiku. Působil na základních školách v Bystřici pod Hostýnem a Dřevohosticích. Dále učil na speciální škole v Bystřici pod Hostýnem a zastával funkci ředitele Zvláštní školy v Holešově.
Šel ve stopách svého otce Leopolda Smiřického (1907–1990), zdejšího učitele, ředitele školy, odbojáře, člena odbojové organizace Sokol Dřevohostice a osvětového činitele a kronikáře. Velmi si jej vážil a také mu věnoval mnohé svoje publikace.
V roce 2004 založil Vlastivědnou společnost Žerotín Dřevohostice a stal se jejím předsedou. Pořádali přednášky, vlastivědné vycházky a zájezdy. Věnoval se také historii. Je autorem, osmi publikací, například Z historie obce Turovice, Francois Schaller Vzpomínky jednoho Francouze na válku, 1944–1945, v Československu, Osvobození městečka Dřevohostice, a řady článků uveřejněných v regionálním tisku a sbornících, například Dřevohostický zpravodaj, Nové Přerovsko, Mladá fronta Dnes.
Od roku 1991 úzce spolupracoval s muzikologem, a profesorem JAMU v Brně Janem Trojanem při bádání o zapomenutém barokním hudebním skladateli a dřevohostickém rodákovi Josefu Schreierovi (*2. 1. 1718 + ?). Byl iniciátorem novodobých premiér jeho děl. Především to byla moravská vánoční mše Missa pastoralis in C boemica, která zazněla poprvé v Dřevosticích 28. 12. 2002. Na Boží hod vánoční 25. 12. 2012 byla uvedena v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Schreierovo dílo představil na několika přednáškách, v drobné publikaci společně s Janem Trojanem a spolupodílel se na heslu Josef Schreier do Wikipedie.
Neděle, 10. září 2023, 09:57
Adolf Loos je pokládán za klasika moderní architektury. Byl představitelem puristické architektury charakteristické čistými hranolovými tvary. Odmítal zdobnost a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Také na Hané zanechal...
Byl velkým ctitelem a propagátorem díla malíře Karla Tomana (1889–1965). Tento prostějovský rodák a malíř-autodidakt pobýval a maloval na řadě míst u nás i v zahraničí. Maloval také v kraji pod Hostýnem. V Dřevohosticích mají od něj jedinečný soubor akvarelů zachycujících městečko koncem třicátých let minulého století. Zdeněk Smiřický se snažil poznat jeho osobnost a dílo blíže. Navštívil proto 18. listopadu 2021 vernisáž Tomanových děl ze sbírek Jozefa Drobného ze Sušice v galerii prostějovského zámku. V červnu 2022 zase zavítal do galerie v Novém Městě na Moravě, kde vystavoval akvarely Tomanových dřevěných kostelíků slovenský sběratel Peter Sklenčár. Pozval také Petera Sklenčára do Dřevohostic, kde mu představil Tomanovy obrazy. Vážil si jeho monografie Drevené kostolíky na akvareloch Karla Tomana. Obsahovala i životopisnou studii a mohl zde také poznat i řadu informací o jeho životě. Donedávna nebylo známé například datum Tomanovy smrti. Plánoval výstavu děl malíře Karla Tomana na zámku v Bystřici pod Hostýnem. Stejně tak si vážil díla akademického malíře Jano Köhlera. Není divu, vždyť na Svatém Hostýně se nachází jeho mozaiková Křížová cesta a v dřevohostickém kostele oltářní obraz sv. Havla.
Od roku 1986 byl členem Svazu protifašistických bojovníků, od roku 1990 Svazu bojovníků za svobodu. Zastával v něm různé funkce, byl i místopředsedou okresního výboru svazu v Přerově. I v něm vykonal velký kus práce. Psal o odbojářích, například generál Bohumír Kobliha, legionář Josef Logaj, a účastnil se vzpomínkových akcí, které směřovaly například na Švédské šance u Přerova, Zákřovský Žalov či po stopách 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Byl pravidelným účastníkem festivalu českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka a festivalu židovské kultury Ha-Macom v Holešově.
Neděle, 20. srpna 2023, 10:17
Básník, prozaik, překladatel, vydavatel a publicista Mojmír Hanuš byl celým svým životem spjatý s Olomoucí, kde se před sto deseti lety narodil. Byl významnou kulturní osobností Hané, neprávem opomíjenou, znalcem jazyků, hlavně latiny a milovníkem...
Do posledních dnů byl činorodý a aktivní. Měl spoustu plánů. Ještě začátkem září si vyšlápnul na zříceninu hradu Šaumburk v Hostýnských vrších na setkání připravené archeology. Organizoval zájezd na jižní Moravu. Chystal medailónky o osobnostech Rajnochovic, rodišti otce. Udržoval také kontakty se svým bratrem Lubomírem Smiřickým (*1933), hispanistou, vysokoškolským pedagogem na Univerzitě v Basileji, který od roku 1969 žije ve Švýcarsku.
Byl velkým patriotem a znalcem svého rodného kraje a nesmírně obětavým, pracovitým a vstřícným člověkem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
