Pondělí, 22. ledna 2024, 19:03
Lékař a básník Alois Volkman zemřel ve věku šestaosmdesáti 5. ledna 2024 v Praze. Pocházel z Chudobína u Litovle a své první verše psal už za dob svých studií v rodném kraji. Byl například osobním lékařem básníka Jaroslava Seiferta.
Alois Volkman se narodil 18. září 1937 v Chudobíně u Litovle v rodině faráře Církve československé husitské. Zde v krajině s kopci Parduska, Šumina a Rampach a v intelektuálním prostředí rodiny získával svoje znalosti a kulturní rozhled. V roce 1955 absolvoval studium na gymnáziu v Litovli. Následně studoval na Lékařské fakultě v Olomouci, kde promoval v roce 1961. Potom se usadil v Praze a působil jako praktický lékař na Kladensku – v Otvovicích a Libčicích.
První verše psal už v době svých studií. V olomouckém rozhlase je uvedl Alois Rečka. Publikoval také časopisecky ve studentských periodikách a dále v Lidové demokracii, Zemědělských novinách, Mladé frontě, Literárních novinách, Květech, časopise Naše rodina, Zdravotnických novinách a Zprávách Spolku československých bibliofilů.
Debutoval v roce 1976 v nakladatelství Mladá fronta básnickou sbírkou Malá vizita. Po ní vyšla sbírka Tlak mé krve (1979). Z další básnické tvorby uvádíme sbírky Bez receptů (1983), To je věc (1987), pokROK RODINY (1994), Stopy co doby tropí (2002, 2012), Nepovinný předmět poezie (2002), Chyť se za nos člověče (2004), Námluvy Aesculapovy (2009), Terče-to (2007, 2012). Spirituální ráz měly sbírky Znovuzrození (1982) a Ptám se svých slov (1996). Ve sbírkách Stáčení podzimu (1994) a K prahu domova (1998) se vrátil do svého rodného kraje. V osmdesátých letech vyšla jeho báseň Olomoucké kašny jako bibliofilský tisk doprovázený grafikami Jany Jemelkové.
Volkmanova tvorba byla spjatá se životem. Odrážela se v ní i jeho lékařská profese. Předmětem jeho zájmu byl člověk a mezilidské vztahy. Paralely, aforismy, civilnost, sarkasmus, výstižná pointa – to všechno charakterizovalo jeho poezii. Psal také klasické básnické útvary – haiku a terceta.
Neděle, 3. prosince 2023, 09:57
Katolický kněz, básník, překladatel, publicista a organizátor katolického písemnictví na Moravě na přelomu 19. a 20. století, vůdčí osobnost Katolické moderny a podporovatel umění. Tím vším byl Karel Dostál Lutinov, od jehož úmrtí nyní uplynulo...
Jeho literární svět ovlivnili dva významní básníci. V dětství a mládí otcův přítel básník František Nechvátal a v pozdějším věku básník Jaroslav Seifert. Poprvé ho poznal v roce 1955 na přednášce v Olomouci. Osobně se s ním seznámil až v roce 1983 a stal se jeho osobním lékařem i přítelem. Seifertovu smrt zvěčnil ve sbírce Silent musae. Některé Volkmanovy verše byly i zhudebněny. Zhudebnil je jeho přítel a olomoucký hudební skladatel Pavel Klapil.
Velkým ctitelem, propagátorem a přítelem Aloise Volkmana byl olomoucký kulturní publicista a pedagog Bohumír Kolář. V říjnu 1984 jej pozval na literární čtvrtek do tehdejšího Václavkova sálu Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Akci pořádala nově založená literární sekce při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci a Bohumír Kolář byl jejím předsedou. Sál doslova praskal ve švech. Vše samozřejmě probíhalo pod dozorem orgánu Střediska současné literární Moravy a byla to i zkouška, co vydrží komunistická totalita.
Neděle, 7. ledna 2024, 09:57
Karel Novotný byl pozoruhodnou osobností starého Prostějova, dnes bohužel už neprávem zapomenutou. Byl mlynářem, měšťanem, majitelem valchy, ochráncem národní strany a spolků. Od jeho smrti uplynulo nedávno sto čtyřicet let. Narodil se na začátku...
Bohumír Kolář udržoval s básníkem kontakty po celý svůj život. Recenzoval jeho knihy, psal o jeho poezii v regionálních periodikách, vydával v rámci Literárního klubu jeho bibliofilské tisky a zval jej na besedy i literární večery. Jeden takový proběhl 19. září 2007 v Muzeu umění k básníkovým sedmdesátinám. V revui KROK, č. 2, 2017 uveřejnil o něm článek pod titulem „Navzdory letitému jubileu zůstává Alois Volkman intelektuálním rebelem“. V závěru to potvrdil slovy: „Básník je dodnes mladý, současný a aktuální.“
Básník, lékař a náš krajan Alois Volkman odešel, zůstává zde však jeho poezie, kterou otevíral čtenářům oči a která nás stále oslovuje.
