Neděle, 21. dubna 2024, 16:24
Už druhé funkční období bojuje s rozpočtem kdysi nejzadluženějšího města v Česku primátor Olomouce Miroslav Žbánek. Jak se krotí dluhy, jaký je postoj k připravovanému zálohování PET lahví nebo jak se staví ke green dealu? “Často zahraniční kolegové naše odmítání environmentálních témat absolutně nechápou,” říká primátor.
Olomouc byla jedním z nejzadluženějších měst v zemi. Jaké jsou dluhy města v současné době?
Z pohledu rozpočtové stability města je vypovídajícím údajem zadlužení vůči daňovým příjmům. Když jsem nastoupil do funkce primátora, pohybovali jsme se okolo 80 procent, dnes jsme na 54 procentech, což je pásmo rozpočtové odpovědnosti. A co je ještě důležitější, daří se nám poměrně vysoké částky splácet. Ty dnes výrazně přesahují hranici 100 milionů korun a v dalších letech ještě porostou, ale zároveň se nám daří držet slušný potenciál pro investice. Současný dluh Olomouce je asi 1,5 miliardy korun. Nebylo to však jednoduché, znamenalo to celou řadu úsporných opatření.
Můžete, prosím, uvést některá konkrétní úsporná opatření?
Zavedli jsme koncernové řízení, v rámci kterého si městskými firmami vzájemně poskytujeme služby. Tím šetříme, protože zisk nejde mimo město, a zhodnocujeme společně sdružené finanční prostředky. Zavedli jsme energetický management, což přináší pět procent úspor na energiích ročně. Přikročili jsme také k provozním úsporám magistrátu.
V posledních letech dokonce hospodaření města končí s přebytkem, jak je to možné?
V posledních letech už opravdu končíme s přebytky, ale to nejsou úspory. V zásadě jde o odložené platby nebo odložené investice například z důvodů, že se nepodařilo zakázky stavebně nebo projekčně připravit nebo že jsme nezískali dotace.
Jaké období bylo z vašeho pohledu pro Olomouc nejbolestivější?
Největší krize byla na začátku pandemie covidu, kdy klesala ekonomika a zároveň začaly růst ceny stavebních materiálů. Po mnoha vyjednáváních se nakonec podařilo prosadit kompenzace pro města, obce a rozpočtové organizace. Tak se nám náročné období podařilo ustát. Bohužel přišla další krize způsobená ruskou agresí na Ukrajině a řešili jsme dopady energetické krize. Naštěstí jsme měli zafixované dobré ceny energií, takže jsme situaci zvládli bez rozkolísání výdajové stránky rozpočtu. Dnes už se situace stabilizovala a za jeden z nejdůležitějších politických úkolů přesahujících perimetr města dnes považuji vyjednávání o úpravě rozpočtového určení daní.
Úterý, 12. září 2023, 19:02
Třídící linka, kterou chce ve Chválkovicích vybudovat krajská odpadová společnost, kapacitně počítá i s Prostějovem, který ovšem z krajského projektu na likvidaci odpadů nedávno vystoupil. Linka přijde na půl miliardy, zaplatit by ji měly obce,...
Jedním z důležitých témat současnosti je také povinné zálohování PET lahví a plechovek, které může zásadně ovlivnit ekonomiku svozu a likvidace komunálního odpadu. To je přitom povinnost měst a obcí. Jaký je váš postoj?
Když začala diskuse na téma zálohování PET lahví a plechovek, nebyly známy podrobnosti. Vypadalo to tak, že by z našeho systému třídění odpadů, který úspěšně budujeme dvacet let a který je provozně, ekonomicky a administrativně dobře nastavený, vypadly příjmy z těchto dvou položek, což jsou vlastně nejcennější zpeněžitelné komodity. Byli jsme razantně proti a zastupitelstvo také přijalo usnesení proti zavádění tohoto systému. Jestliže z deseti PET lahví dnes vytřídíme osm a Evropské komise po nás chce, abychom třídili devět, tak to jsme schopni za relativně malé peníze dotáhnout a splnit. Není ale potřeba, abychom současný stav narušili a za miliardy budovali nový třídící systém. Silné odmítnutí samospráv vedlo k tomu, že ministerstvo životního prostředí začalo svůj plán přehodnocovat, dopracovávat a nakonec do něho zařadilo poskytování náhrad obcím za třídění PET lahví a plechovek. Proto nyní tu striktní odmítavou rétoriku zvolňujeme a chceme sedět u stolu jako partneři, kteří nechtějí propásnout šanci ke konstruktivnímu dialogu s ministerstvem. Snažíme se ministerstvo přesvědčit, že komodita, která vypadne z příjmu obcí, musí být kompenzována poplatky za nevybrané lahve.
V Olomouckém kraji ovšem vzniká unikátní odpadový projekt, do kterého už kromě Prostějova vstoupila snad všechna velká města a nyní zahrnuje minimálně polovinu obyvatel kraje. Není tento projekt zavedením povinného zálohování v ohrožení?
V současné době opravdu připravujeme půlmiliardovou investici do velké třídící linky, která bude patřit k nejmodernějším v celém Česku. V areálu technických služeb už začaly stavební přípravy, nyní se řeší a vybírají technologie. Požadavky však musíme průběžně upravovat, abychom byli schopni případně zpracovat i to, co přijde, pokud se legislativa nakonec změní. Budujeme linku, která bude schopna v ranní směně třídit směsný komunální odpad a v odpolední třídit plasty nebo dotřiďovat papír. Na trhu se patrně objeví nový sortiment, a budou to vytříděné PET lahve a obaly a my chceme být připraveni na to, je bude schopen třídit například podle barev a připraví pro recyklaci. Proto upgradujeme přípravu celého našeho odpadového projektu.
Obavy, že by zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek krajský projekt pohřbilo, tedy nemáte?
Určitě to nebude mít vliv na životaschopnost našeho projektu, ovlivní to ovšem ekonomiku. Pokud budeme mít kompenzovanou ztrátu z prodeje PET a plechovek v řádech milionů korun ročně, tak si s tím umíme poradit. Budeme muset přizpůsobit ekonomiku projektu a změní se návratnost této velké investice, která se asi protáhne v letech. I s touto variantou pracujeme.
Čtvrtek, 29. února 2024, 16:49
Proces spojení Moravského divadla Olomouc a Moravské filharmonie Olomouc by měl podle odborných analýz proběhnout formou takzvaného sloučení, které bude administrativně jednodušší. Město ve druhém čtvrtletí tohoto roku vypíše výběrové řízení na...
Ještě zůstaňme u financí, město Olomouc připravuje sloučení Moravské filharmonie a Moravského divadla, uspoří tím však jenom pár milionů korun ročně. Stojí to za tu bouři kritiky, která se okolo toho rozpoutala?
Každý, kdo se podívá do programového prohlášení naší koalice, tak tam najde, že jsme se zavázali realizovat budoucí vizi těchto dvou institucí, která zachová jejich uměleckou hodnotu a přinese jejich rozvoj. Naším cílem je zachovat třísouborové divadlo a velký symfonický orchestr, jde pouze o sloučení pod jednu právnickou osobu, pod kterou tyto soubory a to pod svými značkami zůstanou zachovány. Budou se moci rozvíjet, vytvářet prostředí pro další spolupráci, vytvářet zázemí pro mladé umělce. Divadlo a filharmonie musí plnit svou roli v Olomouckém kraji a v celém regionu, být atraktivním exportním artiklem pro zahraničí a musí být zároveň schopny soutěžit s podobnými uměleckými soubory v rámci celé České republiky, se kterými bojují o granty.
To zní hezky, ovšem bude to zřejmě chtít další investice, nebo ne?
O tom, jak získat další finanční prostředky na stabilizaci obou souborů jednáme. Máme například přesně zmapované, že diváci jezdí z celého kraje a naše soubory zase navštěvují všechna velká města v kraji. Ohledně státu jsme v tvrdém konkurenčním prostředí a zejména kvalita rozhoduje o tom, kdo bude v boji o dlouhodobé finanční granty úspěšnější. Důležitou roli hraje to, co kulturní instituce dělá navíc. Tomu vycházíme vstříc přípravou kreativního centra a zavedením zcela nového unikátního středoškolského oboru jevištního technika.
Myslíte, že tyto nadregionální kulturní a společenské veřejné služby potřebují nový zákon, protože právě tím také argumentují někteří kritici. Počkejte na nový zákon a teprve až pak řešte slučování divadla a filharmonie?
Od chvíle, kdy vláda přišla s konceptem uzákonění veřejných kulturních institucí, který umožní vícezdrojové financování nikoliv pomocí dotací a grantů, ale formou spoluzřizování, tak s touto variantou pracujeme. Nová instituce, kterou vytváříme, bude nejprve financována z našich peněz a z grantů kraje nebo státu, postupně bychom mohli přejít, a možná budeme pilotním projektem této nové legislativy. Víme, že na takovou formu se stát bude dívat jako na stabilnější instituci, která si zaslouží i větší podporu. Takže celý proces nekonzultujeme jenom s krajem, ale i s ministerstvem kultury.
Úterý, 13. února 2024, 11:19
Celkem 37 budov sloužících potřebám dvanácti olomouckých základních a mateřských škol plánuje město modernizovat s cílem energetických úspor. Úpravy za 50 milionů korun budou přitom hrazené ve speciálním režimu právě z prostředků, které se díky...
Jedním z měst, kde by se mohla zrovna Moravská filharmonie prezentovat, je Vídeň. Jak vypadá spolupráce Olomouce s Vídní?
Zrovna letošní rok jsme se rozhodli zasvětit česko-rakouské sezoně. Navazujeme tak na předchozí ročníky, kdy jsme se postupně zaměřili na česko-slovenský, česko-maďarský a česko-polský rok. Letos jsme do celého projektu vtáhli i další partnery, například Univerzitu Palackého nebo město Innsbruck, mezitím rozvíjíme vztahy s Grazem a dalšími rakouskými městy. Česko-rakouská sezona kromě Česko-rakouského dne v Olomouci bude také ve Vídni, kde jsme se dohodli s naší ambasádou, že bychom připomněli státní svátek svatého Václava a prezentovali město.
Kromě kulturní spolupráce, jakou ve Vídni hledáte další inspiraci?
Velkým tématem je v současné době napodobení a pochopení západní Evropy v jejich přístupu k environmentální politice a green dealu, který je u nás v době před evropskými volbami postižen vyostřující se rétorikou a stává se terčem kritiky. Na komunální úrovni problémy řešíme trochu jinak. Naše odmítání environmentálních témat rakouští kolegové často absolutně nechápou. Oni se bez toho, aby tomu říkali green deal, totiž snaží zlepšit životní prostředí ve svých městech sami od sebe. Přijímají celou řadu opatření, které se následně přes Evropu a Brusel dostávají k nám do střední a východní Evropy. Nejsou to tedy jenom nápady úředníků a politiků z Bruselu, ale v řadě případů právě dobré zkušenosti, které mnohá města na západě úspěšně vyzkoušela. Energetické úspory jsme se učili od západních technologicky vyspělých zemí, ekologičtější stavební standardy také přijímáme ze zahraničí a technologie, které snižují energetickou náročnost nebo produkci emisí, máme opět od nich. Oni už dnes neřeší fotovoltaiky, Vídeň se už reálně baví například o geotermální energii. Pro nás je to generační skok, proto bychom přístupy neměli bezhlavě odmítat, ale hledat nějakou racionalitu.
Pane primátore, máte před sebou ještě dva roky do konce tohoto funkčního období. Jak je chcete využít?
Dotáhnout co největší počet rozpracovaných projektů a splnit základní principy programového prohlášení, ke kterému jsme se s koaličními partnery na radnici zavázali. Na to se chci soustředit. A pak také na podněty od kolegů a dalších aktivních lidí, kteří se chtějí se podílet na rozvoji města. Je totiž zcela bez debat, že řada skvělých projektů vzniká právě díky iniciativě zespoda.
Foto Město Olomouc
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
ty Modry kyrrrvy proto-pražsky ODSSácky, co névic řvali o ekonomice, zaroveň sprostě město zadlužili, a nechali břemeno na pozděéší zastupitelstva !
