Pozoruhodnou osobností hanáckého regionu byl novinář, historik umění, etnograf a vlastivědný pracovník Florian Zapletal. V přerovském muzeu jsou dodnes uloženy jeho deníky, rukopisy byly bohužel zničeny.
Florian Zapletal se narodil 10. června 1884 v Bochoři u Přerova v rolnické rodině Floriana Zapletala a Celestiny Zapletalové rozené Chytilové. Po gymnaziálních studiích v Kroměříži, Přerově a Místku studoval na Filozofické fakultě v UK v Praze obor dějiny literatury a umění. Byl zde také žákem T. G. Masaryka. Studia přerušil vojenskou službou. Poté v nich pokračoval na vídeňské univerzitě a UK u Otakara Hostinského.
Po ukončení studií pracoval jako novinář v olomouckém Pozoru a přerovském Obzoru. Byl také dopisovatelem pražského časopisu Čas. Koncem roku 1913 spolupracoval s redakcí novin Zájmy Slovače, kde vedl literární přílohu.
V roce 1914 byl povolán na východní frontu do Karpat a byl poslán do zajateckého tábora v Nižním Novgorodu. V roce 1915 se stal hlavním redaktorem časopisu Čechoslovák – věstníku Svazu česko-slovenských spolků na Rusi v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradské univerzitě. Po bolševickém převratu v roce 1917 se přemístil do Moskvy, kde byl redaktorem Československého deníku. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána. Stal se vedoucím tiskové služby Podkarpatské Rusi a od června 1919 byl poradcem pro vojenské otázky guvernéra Grigorije Žatkoviče. Po jeho demisi pracoval v osvětovém odboru Ministerstva národní obrany a dále jako historik a archivář ve Vojenském historickém archivu a v Památníku osvobození.
Neděle, 28. dubna 2024, 10:03
Do historie Olomouce a Univerzity Palackého se významně zapsal bohemista, jazykovědec a vysokoškolský pedagog Miroslav Komárek. V Olomouci prožil téměř celý život, nyní si připomínáme sto let od jeho narození.
Hlavní oblastí jeho zájmu byla Podkarpatská Rus. Do konce dvacátých let 20. století o ní vydal řadu publikací a napsal přes 170 novinových článků. Zároveň se věnoval studiu a fotografování významných rusínských kostelů – cerkví na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Potom se věnoval historii středomoravských měst a vesnic. Psal například o bratrském sboru v Lipníku nad Bečvou, památkách Přerova, o historii Teplic nad Bečvou, Hranic na Moravě, Bystřice pod Hostýnem, Bochoře a o Přerovu za husitských válek. Významné studie věnoval akademickému sochaři Františku Hirnlemu z Kroměříže, malíři Martinu Chvátalovi z Němčic nad Hanou, lékaři Jednoty bratrské Janu Černému a moravskému sochaři Bohumíru Fritschovi. V Pozoru v roce 1911 uveřejnil seriály článků o výtvarném umění „Z výstavní manie moravské“ a „Od Mánesa k Jožovi Uprkovi“.
Přátelské a srdečné kontakty měl s advokátem, hanáckým prozaikem a rodákem z Věrovan Otakarem Bystřinou. Dokladem toho je Florianův fejeton Večírek Otakara Bystřiny uveřejněný v čísle 2, ročníku 1911 časopisu Obzor. Stýkal se s výtvarnými umělci Augustinem Mervartem, Františkem Hoplíčkem, Stanislavem Lolkem, Jano Köhlerem, Františkem Rekem, Romanem Havelkou a Juliem Pelikánem.
Neděle, 21. dubna 2024, 09:57
Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.
Zemřel 16. října 1969 ve svých 85 letech v Praze. Po jeho smrti se sbírka negativů dostala do Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a do Múzea ukrajinskej kultúry ve Svidníku. Část dědictví zachránil slovenský etnograf a folklorista akademik Mikuláš Mušinka. Zapletalovy deníky z let 1919–1969 věnoval v roce 2005 Muzeu Komenského v Přerově, kde jsou uloženy v archivu oddělení regionální historie. Jeho rukopisy však byly zničeny.
Florianu Zapletalovi byla 18. a 19. října 2005 věnována odborná konference, ke které vyšel katalog Františka Hýbla a Mikuláše Mušinky: Florian Zapletal. Život a dílo. Muzeum Komenského v Přerově vydalo v roce 2006 také sborník příspěvků z konference.
Neděle, 24. března 2024, 09:57
Josef Vaca se narodil v Kostelci na Hané na Prostějovsku v rodině rolníka a vyrostl ve významného hudebníka, pedagoga a národopisce. K zájmu o národopis ho přivedlo rodinné prostředí a především doba dětství strávená u stařečků v Drahanovicích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
