Počasí dnes27 °C, zítra27 °C
Úterý 25. června 2024  |  Svátek má Ivan
Bez reklam

Rodák z Bochoře Florian Zapletal byl významným novinářem, historikem umění a etnografem

Pozoruhodnou osobností hanáckého regionu byl novinář, historik umění, etnograf a vlastivědný pracovník Florian Zapletal. V přerovském muzeu jsou dodnes uloženy jeho deníky, rukopisy byly bohužel zničeny.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Florian Zapletal se narodil 10. června 1884 v Bochoři u Přerova v rolnické rodině Floriana Zapletala a Celestiny Zapletalové rozené Chytilové. Po gymnaziálních studiích v Kroměříži, Přerově a Místku studoval na Filozofické fakultě v UK v Praze obor dějiny literatury a umění. Byl zde také žákem T. G. Masaryka. Studia přerušil vojenskou službou. Poté v nich pokračoval na vídeňské univerzitě a UK u Otakara Hostinského.

Po ukončení studií pracoval jako novinář v olomouckém Pozoru a přerovském Obzoru. Byl také dopisovatelem pražského časopisu Čas. Koncem roku 1913 spolupracoval s redakcí novin Zájmy Slovače, kde vedl literární přílohu.

V roce 1914 byl povolán na východní frontu do Karpat a byl poslán do zajateckého tábora v Nižním Novgorodu. V roce 1915 se stal hlavním redaktorem časopisu Čechoslovák – věstníku Svazu česko-slovenských spolků na Rusi v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradské univerzitě. Po bolševickém převratu v roce 1917 se přemístil do Moskvy, kde byl redaktorem Československého deníku. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána. Stal se vedoucím tiskové služby Podkarpatské Rusi a od června 1919 byl poradcem pro vojenské otázky guvernéra Grigorije Žatkoviče. Po jeho demisi pracoval v osvětovém odboru Ministerstva národní obrany a dále jako historik a archivář ve Vojenském historickém archivu a v Památníku osvobození.

Před sto lety se narodil Miroslav Komárek, významná osobnost české jazykovědné bohemistiky a slavistiky

Do historie Olomouce a Univerzity Palackého se významně zapsal bohemista, jazykovědec a vysokoškolský pedagog Miroslav Komárek. V Olomouci prožil téměř celý život, nyní si připomínáme sto let od jeho narození.

Hlavní oblastí jeho zájmu byla Podkarpatská Rus. Do konce dvacátých let 20. století o ní vydal řadu publikací a napsal přes 170 novinových článků. Zároveň se věnoval studiu a fotografování významných rusínských kostelů – cerkví na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Potom se věnoval historii středomoravských měst a vesnic. Psal například o bratrském sboru v Lipníku nad Bečvou, památkách Přerova, o historii Teplic nad Bečvou, Hranic na Moravě, Bystřice pod Hostýnem, Bochoře a o Přerovu za husitských válek. Významné studie věnoval akademickému sochaři Františku Hirnlemu z Kroměříže, malíři Martinu Chvátalovi z Němčic nad Hanou, lékaři Jednoty bratrské Janu Černému a moravskému sochaři Bohumíru Fritschovi. V Pozoru v roce 1911 uveřejnil seriály článků o výtvarném umění „Z výstavní manie moravské“ a „Od Mánesa k Jožovi Uprkovi“.

Přátelské a srdečné kontakty měl s advokátem, hanáckým prozaikem a rodákem z Věrovan Otakarem Bystřinou. Dokladem toho je Florianův fejeton Večírek Otakara Bystřiny uveřejněný v čísle 2, ročníku 1911 časopisu Obzor. Stýkal se s výtvarnými umělci Augustinem Mervartem, Františkem Hoplíčkem, Stanislavem Lolkem, Jano Köhlerem, Františkem Rekem, Romanem Havelkou a Juliem Pelikánem.

Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla pro děti. Navázala na ni Kašpárkova říše

Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.

Zemřel 16. října 1969 ve svých 85 letech v Praze. Po jeho smrti se sbírka negativů dostala do Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a do Múzea ukrajinskej kultúry ve Svidníku. Část dědictví zachránil slovenský etnograf a folklorista akademik Mikuláš Mušinka. Zapletalovy deníky z let 1919–1969 věnoval v roce 2005 Muzeu Komenského v Přerově, kde jsou uloženy v archivu oddělení regionální historie. Jeho rukopisy však byly zničeny.

Florianu Zapletalovi byla 18. a 19. října 2005 věnována odborná konference, ke které vyšel katalog Františka Hýbla a Mikuláše Mušinky: Florian Zapletal. Život a dílo. Muzeum Komenského v Přerově vydalo v roce 2006 také sborník příspěvků z konference.

Josef Vaca z Kostelce na Hané byl významným hudebníkem, pedagogem a národopiscem

Josef Vaca se narodil v Kostelci na Hané na Prostějovsku v rodině rolníka a vyrostl ve významného hudebníka, pedagoga a národopisce. K zájmu o národopis ho přivedlo rodinné prostředí a především doba dětství strávená u stařečků v Drahanovicích.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Štítky Florian Zapletal, osobnost, historie, umění, Přerov, Podkarpatská Rus, časopis, historie, Kroměříž, Praha, Otakar Bystřina, Muzeum Komenského v Přerově

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Rodák z Bochoře Florian Zapletal byl významným novinářem, historikem umění a etnografem  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.